Školy a poradny na Pelhřimovsku na to pochopitelně nemají jednotný názor. Shodují se ale v tom, že tato velká změna nese pozitiva i negativa.

„Je to věc názoru, děti mají problémy s písmem a podle našich poznatků nemají moc vyvinutou grafomotoriku. Psací písmo je plynulejší a rychlejší. S novým písmem by si žáci nemuseli pamatovat tolik znaků, ale snížením laťky jde zase úroveň dolů,“ uvedla Zdeňka Masopustová z pelhřimovského studijního centra Basic, které se zabývá mimo jiné poruchami psaní.

Mezi generacemi

Jedním z hlavních problémů by podle Masopustové byl mezigenerační rozdíl. „Prvňáček, který má třeba třicetileté rodiče naučené klasickému psacímu písmu, by po nich pak stěží něco přečetl,“ dodala Masopustová.

Psát plynule by se děti neměly přestávat učit ani podle Ludmily Semorádové z Pedagogicko – psychologické poradny v Pelhřimově. „Nové písmo je pro děti určitě jednodušší, protože se budou učit jenom jeden tvar. Dyslektikům by se zase snáze četlo. Osobně jsem z toho ale na rozpacích. Plynulé písmo by se podle mého měly děti učit i nadále, ale třeba až od druhé třídy, aby to nebyl takový nápor,“ sdělila Semorádová.

Smířlivěji se k zavedení nového písma staví mladší generace a ještě více ti z ní, kteří mají dlouhodobější zahraniční zkušenost. Museli se totiž vyrovnávat s psaním oddělených písmen. „Naši latinku v Anglii nikdo nepřečte. Když jsem se v Oxfordu učil angličtinu, připadal jsem si jako negramot, protože psaní oddělených písmen mi trvalo daleko déle než ostatním. Když se tady deset let učíte psát klasicky, je to pak mnohem těžší,“ uvedl Milan Dygrýn z Humpolce.

Vyhraněný názor na nové písmo nemá ani Eva Hurdová ze ZŠ Krásovy domky v Pelhřimově. „Psací písmo je podle mě rychlejší, ale například kolegyně píše stejně dobře tiskace. Každému vyhovuje něco jiného, proto se přikloním k názoru většiny společnosti. Učit to nově by mi problém nedělalo, ale vše je otázkou široké diskuze,“ uzavřela Hurdová.