Kukla sdělil, že se daňové příjmy od letošního ledna do března vyvíjely velmi pozitivně, pak ale přišel zlom. „Za období leden až duben máme propad daňových příjmů proti plánu o téměř osmačtyřicet a půl milionu,“ řekl. Aktuálně už chybí oproti loňsku jednaosmdesát milionů.

Ani výhled na další měsíce není optimistický. „Predikce do konce roku není vůbec příznivá, z mého odhadu nám bude na jeho konci chybět pět set až sedm set milionů na příjmech,“ konstatoval Kukla. Budoucí vývoj ekonomiky je však nyní obtížné předvídat, zhodotil krajský finanční výbor. „Chytřejší budeme možná v červnu, nejspíše v září,“ dodal hejtman Jiří Běhounek (ČSSD).

Ekonomický odbor se snaží na situaci reagovat, našel úspory ve výši téměř dvě stě dvaadvacet milionů korun. „Náš cíl je udržet všechny velké plánované investice,“ zdůraznil Kukla s tím, že kráceny byly provozní výdaje. Šetřit se daří také díky elektronickým aukcím. „Cena u veřejných zakázek se dostává o deset až patnáct procent pod projekčně plánované ceny,“ podotkl náměstek.

Ve Fondu strategických rezerv bylo na konci minulého roku přes miliardu a půl, nyní je to zhruba o sto padesát milionů více. „Je to dáno tím, že se nám vrací peníze z předfinancování,“ vysvětlil Kukla. Je si však vědom, že hejtmanství čekají další velké investice, za všechny zmínil Jihovýchodní obchvat Jihlavy.

Předseda Senátu a krajský zastupitel Miloš Vystrčil (ODS) pak varoval, že by kraje a obce mohly z rozhodnutí státu přijít o miliardy. Jen u Kraje Vysočina by to mohlo být zhruba necelých tři sta milionů korun. „Je potřeba změnit zákon, v Senátu se budeme snažit, aby obce a kraje o peníze nepřišly,“ přislíbil Vystrčil.

K bizarní situaci se vyjádřil i hejtman. „Na jedné straně nás stát žádá, abychom podpořili rozvoj a investice a na druhou stranu nám chce ubrat nemalé finanční prostředky,“ řekl s tím, že i obce jsou proti.