Kampaň Stop sečení srnčat uvádí, že každý rok při sečení zahyne kolem šedesáti tisíc mláďat. Srnky je schovají do vysoké trávy, aby je chránily před predátory. Srnčata pak na blížící se sekačku reagují přikrčením k zemi. Řidič traktoru má ještě menší šanci je zahlédnout, sekačce se však tímto způsobem nevyhnou. „Je skutečně nesmírně srdcervoucím zážitkem pozorovat plačící srnu, která se ještě několik dní vrací na louku a mládě zoufale hledá,“ popisuje koordinátorka kampaně Pavla Benettová.

Petr Kolář má své trofeje i v kanceláři.
V lesích neškodí jen zvěř, ale i lesák a technika, říká myslivec z Jihlavy

Téma pro Deník okomentoval také Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Myslím si, že se situace zlepšuje, je spousta aktivit a mluví se o tom. Plošně ale ten problém stále řešený není. Je to tak kapacitně náročné, že dobrovolníci nemají šanci postihnout všechny sečené plochy,“ zhodnotil. Výkonná technika je přitom schopná za den sklidit pícniny nebo trávu na celém katastru.

Podle Hlaváče je úhyn srnčat etická záležitost, umírají ale i jiná zvířata. „Na loukách hnízdí a má mláďata celá řada dalších druhů, ať už ptáků nebo savců. Často jsou to i druhy vzácné a ohrožené. Jsou menší než srnčata, je to koroptev, čejka, chřástal polní, moták lužní. Hnízdí v jetelovinách nebo na loukách a tam není vůbec šance je najít,“ upozornil.

Vyhánění srnčat v Želivě

Vyhánění srnčat z trav se například v okolí Želiva na Pelhřimovsku věnují myslivci a zemědělci spolu s dobrovolníky. Letos jim pomohli také školáci. „Efekt vyhánění velmi závisí na věku srnčat a porostu, ve kterém se nacházejí. Čím jsou srnčata mladší a porost neprostupnější, tím menší je šance srnče vyhnat,“ uvedl Jan Radil, který se na těchto akcích podílí. Podle něj je například ve vzrostlém jeteli obtížné malé srnče najít.

Zdroj: Youtube

Záchrana srnčat před tragickým osudem je aktuální zhruba od poloviny května a za úspěšný den se dle želivských myslivců dá považovat takový, kdy se povede zachránit dvě až tři srnčata. Pomáhá, když se vyhánění účastní i psi, naopak drony s termovizí se před třemi lety příliš neosvědčily.

Drony s termokamerou

Jinde na Vysočině bývají zkušenosti různé. Například Klára Čermáková z Havlíčkobrodska měla předloni kampaň na platformě startovač.cz, chtěla zapojit drony s termokamerou do záchrany zvěře ve větší míře. „Jejich výhodou je, že hledanou oblast projdou poměrně rychle. Na jednu baterku dokážeme projít deset až patnáct hektarů a zvládne to prakticky každý po krátkém zaškolení,“ vysvětlil tehdy expert na drony Miroslav Kleinbauer. Pavla Benettová dodala, že s pěti drony lze lokalizovat a vynést třicet až sedmdesát srnčat denně. Problémem jsou finance, na jeden dron s výbavou je potřeba přes sto tisíc.

Konec sečení srnčat
- největší nebezpečí hrozí od půlky května do půlky července, kdy srnčata nedokážou sama utéct
- současná technika je velmi výkonná, traktory umí při vysoké rychlosti sekat velkou plochu, utéct je pro zvěř prakticky nemožné
- do vyhánění srnčat se tak zapojují myslivci, zemědělci i široká veřejnost, ideálně spolu se psi
- někde se osvědčily i drony s termovizí, jinde spoléhají například na pachový koncentrát

Jinou cestou se pak vydali žďárští myslivci. Smotek dřevité vlny a pachový koncentrát pomohly, aby srny na louku nešly. „Místa, kde dřevitou vlnu s koncentrátem aplikujeme, srny opustí a nenakladou tam srnčata. Stačí dát tak deset smotků na hektar,“ popsal Stanislav Císař z Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Pachový koncentrát je ale potřeba dát na místo s předstihem několika dní a nepůsobí na jinou zvěř a polní ptáky, třeba na zajíce nebo na bažanty.