Kojčická hospoda má za sebou dlouhou historii. Léta se na ní podepsala natolik, že ji obecní zastupitelstvo nechalo začátkem devadesátých let částečně zbourat a celou přestavět. Dnes je to moderní podnik, za jaký by se nemuseli stydět ani ve městě, ale zavřený. Podle starostky Aleny Korandové chybí provozovatel. „Hledáme někoho, kdo by měl chuť si hostinec pronajmout. V budově je i služební byt, ale zatím se nedaří,“ říká starostka.
Podle informací z obecního facebooku požaduje úřad od nájemce dva tisíce korun měsíčně. Záznam ukazuje, že hostinec byl v provozu i v době covidu. Jenže pak se nájemce rozhodl skončit. Obecní vývěska uvádí jako posledního nájemce Petra Pauluse, ale číslo mobilního telefonu už neexistuje.
Jak konstatuje starostka Korandová, provozovat hospodu na vesnici není asi žádné terno a už vůbec ne na plný úvazek. Tak obec uvažuje, co s podnikem dál. „V pondělí máme zastupitelstvo a na seznamu jednání je hospoda první bod,“ upřesňuje starostka. Na dotaz Deníku, jak je to s názvem U Plhů, Korandová vysvětluje: „To dal hospodě její nájemce, když viděl Svěrákovu komedii. Připadalo mu to vtipné.“
Takže náš zájem při návštěvě Kojčic se soustředí nejen na opuštěnou hospodu, která bude nájemce asi hledat těžko, ale i na to, jak je to v Kojčicích opravdu se slavným Plhou. To starousedlíky pobaví. Se smíchem vysvětlují, že Plhové nikdy v Kojčicích nežili. Jeho jméno nese jen hospoda, která je bohužel zavřená a zřejmě dlouho bude, což je škoda, protože místní si nemají kde posedět.
Kojčice u Pelhřimova
Obec Kojčice (německy Kojtschitz) první zmínka z roku 1379, žijí tam necelé čtyři stovky obyvatel, obec nemá školu, dokonce ani vlastní hřbitov.
Obec je zmíněna v české filmové komedii Marečku, podejte mi pero! coby bydliště rodičů žáka Plhy, jehož ve filmu ztvárnil Josef Kemr. Autory scénáře jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
zdroj : Obecní web
Například Jan Havel viděl komedii Marečku, podejte mi pero tolikrát, že by to ani nespočítal. Pokaždé se u ní dobře baví. „Plhovi v Kojčicích nikdy nežili. Svěrák si všechno vymyslel, ale povedlo se mu to. Takhle Kojčice ještě nikdo neproslavil,“ říká s úsměvem Havel a dodává, že stejně tak dráha, která ve filmu není zadarmo, přes Kojčice nikdy nevedla.
Vladimíra Kovářová provozuje v Kojčicích jediný obchod a potvrzuje, že rod Plhů je Svěrákův výmysl, ale pořád zabírá. „Dokonce jsem tu několikrát viděla celý zájezd. Vyskočili z autobusu, běželi k hospodě a fotografovali se tam. Naposledy v létě,“ vzpomíná.
Podobně jako Kojčice Plha proslavil díky stejné komedii nedaleký Humpolec Hliník, který se do města odstěhoval. Dnes tam má svoje Hliníkárium a pamětní kámen. To samé by si starostka Korandová přála uskutečnit v Kojčicích. „Uvažovali jsme o podobném pamětním kameni slavnému rodákovi Plhovi. Původně jsme to plánovali na oslavy obce, ale nakonec se nápad neuskutečnil. Chtěli jsme pozvat i Zdeňka Svěráka, ale ten prý už s ohledem na věk nikam necestuje,“ vysvětluje Deníku starostka. Potvrzuje, že si autoři komedie Plhu z Kojčic vymysleli. Plhovi tam opravdu nikdy nebydleli. Zdeněk Svěrák jezdil přes Pelhřimovsko na chalupu u Košetic. Pelhřimovsko a jeho obce mu padly nějak do oka a zbytek zařídila autorská fantazie.
