„Město mě vyzvalo, abych desku udělal. Jsem rád, že mu na tom záleží a že na desku i přispělo," uvedl umělec při předávání díla na radnici. „Takové osobnosti dělají město městem," reagoval místostarosta Pelhřimova Pavel Pípal. Výroba desky stála 78 tisíc korun, 65 tisíci přispělo město. Deska se na dům v Poděbradově ulici osadí příští rok, kdy bude objekt opravován.

Do té doby bude v depozitu pelhřimovského muzea. Emanuel Kodet proslul mimo jiné šestnáctimetrovým pomníkem Jana Žižky u Sudoměře. Do rozvětveného uměleckého rodu Kodetů dodnes patří známí výtvarníci a herci.

U příležitosti předání bronzové připomínky pelhřimovského rodáka Emanuela J. Kodeta jsme hovořili s jeho vnukem, malířem a sochařem Kristianem Kodetem.

Máte dochované vzpomínky svého dědečka na Pelhřimov?
Když děda umřel, bylo mi teprve šest let, takže jsem ho zažil spíš až v souvislostech se sochařstvím. Ale vím, že můj otec mluvil o Pelhřimovu a o tom, jak tu dědeček vyrůstal.

Žije tu ještě nějaký dědův potomek nebo někdo z příbuzných?
Příbuzní už všichni zemřeli, zůstal jsem jen já.

Co se vám na Pelhřimovu líbí?
Nezapomenutelný poklid. Hlavně místní náměstí má svoji atmosféru, je ojedinělé a je fajn, že je pěkně opravené. Za to děkuju městu, protože málokteré město se takhle stará o záchranu památek. Nehledě k tomu, že spousta jiných měst má na náměstích něco, co tam překáží.

To se ve městě někdy říká o budově dnešní Komerční banky…
Tak to jsem si nevšiml.

Máte tu v okolí nějaké oblíbené místo, kam rád chodíte?
Mám tu známou, která prodává květiny, a rád chodím do Ateliéru. Nedaleko města taky mám faru, na kterou jezdím. Pelhřimov je pro náš rod takové pouto. Uvažuji i o tom, jestli sem nepřemístit muzeum Tři generace Kodetů. To teď je v Hradci Králové, ke kterému nemám žádný vztah.

Spolu s vedením města padla myšlenka, že vhodným prostorem by byl Větrný zámeček na Křemešníku, který se draží…
Dojedu se tam podívat a budu o tom uvažovat.

Čerpáte na Pelhřimovsku i uměleckou inspiraci?
Maluju tady a je to úžasné. I když já nemaluju to, co vidím, ale spíš to, co cítím – různé ženské, milence a anděly. Každopádně atmosféra zdejší krajiny je fantastická.

Žil jste a stále se vracíte do Spojených států.  Jak se cítíte  v zemi, kde přece jen kvůli její kratší historii není tolik uměleckých památek?
To sice není, ale třeba New York to nahradí. Tam je tolik věcí: divadla, koncerty, galerie, je to pupek světa. To tempo v New Yorku je úžasné. Jsou tam tisíce galerií, a takových tři sta z nich je dobrých. A určitě nesouhlasím s názorem, že Američané nejsou kulturní národ. Už proto, že každý, kdo do Ameriky přichází, tam přináší to nejlepší.

Na čem teď pracujete?
Teď připravuji výstavu do Brna, která má začít v říjnu.

Rod Kodetů
Jde o starý výtvarnický rod. Syn pelhřimovského rodáka Emanuela J. Kodeta Jan byl po otci také sochař  a oženil se s herečkou Jiřinou Steimarovou. Jejich synem je právě Kristian Kodet. Jeho bratrem byl herec Jiří Kodet  (1937-2005). Kristianovou sestrou je herečka Evelyna Steimarová. Kristian Kodet vystavuje nejen v Česku, ale i v cizině.