Slova budoucího vojáka Jiřího Procházky jenom dokládají, jak špatná situace s klíšťaty je. „Každý večer na výcviku jsem na sobě pár klíšťat našel, skoro mi už došel ochranný repelent,“ přiznal Procházka. Právě prevence je asi tím nejdůležitějším, co může člověk udělat, aby zabránil kontaktu.

Prevenci tvoří několik částí. „Asi nejdůležitější pomůckou jsou repelenty. Ty by se měly aplikovat jednak na oblečení, ale také na nekryté části těla. Zároveň doporučuji nosit vyšší boty a nohavice si zastrčit do nich, aby se klíště nemělo jak dostat k pokožce,“ informovala Alena Dvořáková z očkovacího centra Avenir .

Po návratu z přírody je nutné se prohlédnout, a to nejen bezprostředně, ale i s nějakým časovým odstupem. Klíště se totiž nemusí přisát hned. A čím déle zůstane přisáté, tím větší je pravděpodobnost nákazy nemocí.

Tak to vypadalo ve středu večer v nemocnici Pelhřimov během chvilky.
Bouřky potrápily Vysočinu: vytopená nemocnice a stovky domácností bez elektřiny

„Když už jsem ho na sobě někde našel, zkusil jsem ho nasucho vyviklat. Potom jsem si to místo vydezinfikoval,“ popsal Procházka. To kvituje i Dvořáková, která ještě dodává následující: „Měly by se používat i rukavice a pinzeta, aby nedošlo k přenosu virů a bakterií,“ přidala.

Klíšťata přenáší celou řadu nemocí, z nichž nejzávažnější je encefalitida a limská borelióza. Druhá zmíněná se léčí antibiotiky a úspěšnost léčby závisí na jejím včasném odhalení. Mezi její příznaky patří únava, zvýšená teplota a v pozdější fázi třeba i postižení kloubů, případně centrálního nervového systému, či srdce. Na encefalitidu léčba neexistuje, je nutné se proti ní očkovat. Neléčená může přejít až v zánět mozkových blan.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o aktivitě klíšťat v jednotlivých okresech informuje každé pondělí a čtvrtek. Podílí se na ní také Státní zdravotnický ústav. „Aktivita vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě. Má celkem pět stupňů, čím vyšší stupeň na ní je, tím aktivnější klíšťata jsou,“ vysvětlil pracovník ČHMÚ Václav Čermík.