„Už čtrnáct dní taháme z mazlíčků klíšťata,“ poukázala na začínající sezonu krvesajů veterinářka Štěpánka Pejchalová z Humpolce.

Podle ní nepředstavují klíšťata riziko pouze pro zvířata samotná, ale také pro jejich páníčky. „Pro zvíře je to velice nepříjemné. Svědí to, pálí. Chlupatější psi si to navíc rozškrábou, což vyvolává parazitární alergii. Navíc je zde zvýšená možnost přenosu nemocí na člověka,“ uvedla Pejchalová s tím, že na rozdíl od člověka se zvíře může nechat efektivně očkovat proti borelióze.

„Nyní už je trošičku pozdě, protože inkubační doba nemoci trvá zhruba tři týdny. Přesto je očkování v jakékoli době účinným a dobrým preventivním opatřením,“ dodala veterinářka.

Proti borelióze se lidé vakcínami bránit nemohou. Účinně však mohou předejít zákeřné encefalitidě. „Úspěšnost očkování je téměř stoprocentní. U nás se nemoc příliš nevyskytuje. Je to tak kolem deseti případů za rok,“ konstatoval vedoucí pelhřimovského protiepidemického oddělení Ladislav Koblížek.

Plné čekárny

Právě na jaře si lidé začínají uvědomovat rizika klíšťové encefalitidy a začínají houfně navštěvovat očkovací centra. „V čekárně teď máme kolem dvaceti lidí. Očkujeme celoročně. Přestože se doporučují hlavně zimní měsíce, lidé chodí hlavně na jaře, kdy média nebezpečí klíšťat nejvíce akcentují. Je to také nejlepší doba na očkování pro ty, co ještě nemají žádné protilátky,“ ve spěchu sdělila zaneprázdněná Libuše Plášilová, která každé pondělí očkuje v pelhřimovské nemocnici.

První dvě vakcíny se podávají po měsíci. „Člověk by pak měl získat částečnou imunitu a s třetí vakcínou během roku by ho nemoc neměla ohrozit,“ dodala Plášilová.

Zhruba u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Ty mohou být někdy fatální. „Závisí to na stupni postižení mozku. Může dojít k ochrnutí částí těla, chronickým bolestem hlavy a ve výjimečných případech i smrti,“ uzavřel Ladislav Koblížek.