Bylo tomu tak už před osmi lety, kdy Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Pelhřimov, jak zní oficiální název pořádající instituce, uspořádal předešlý workshop pro rodopisce. „Na základě zkušeností jsme letošní cyklus přednášek připravili tak, že jsme chtěli po zájemcích přihlášky s předstihem. Zájem byl ale opět tak značný, že budeme mít plno, i když jsme ke každé úterní přednášce museli uspořádat pro další zájemce ještě stejnou přednášku ve středu,“ poznamenal archivář pelhřimovského archiv Pavel Holub, který letošní rodopisecký workshop připravil a povede.

Nejprve účastníky přednášek zasvětí do problematiky matrik. Při druhém setkání jim poodhalí svět pozemkových knih a archivních sítí. Nakonec za pomoci Jaroslavy Paulusové a Vladimíra Staňka přiblíží postup, jak pátrat po předcích, kteří se třeba usadili v Americe nebo byli kvůli svému původu či víře nuceni najít novou vlast pro změnu v Izraeli.

Termíny přednášek
I. 12. a 13. února
II. 19. a 20. února
III. 26. a 27. února
Poznámka: Kapacita byla s předstihem naplněna.

Zatímco před osmi lety přišli na přednášky o sestavování rodokmenů hlavně starší lidé, často senioři, letos se hlásili i mladší. „Přihlásili se i mladí lidé ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, mám z toho radost. Ale početnější zastoupení mezi posluchači budou i tentokrát mít starší,“ dodal Pavel Holub.

Jedním z důvodů podle něho je, že právě starší lidé mají větší důvod udělat si pořádek ve svém původu, ve svých předcích. „Často je to tak, že jsme se zamlada babiček nebo dědečků zapomněli na rodinnou historii zeptat a nyní bereme možnost sestavit si vlastní rodokmen jako něco, jak to můžeme dohnat,“ odhadl motivaci některých přihlášených Pavel Holub.

Přesto si myslí, že se opravdovými rodopisci z více než osmdesáti přihlášených do letošní únorových kurzů stane jen menšina. „Přednášky zájemcům pomohou, ukáží cestu, ale spoustu dalších informací si pak už zájemci budou muset nastudovat sami,“ připomněl pelhřimovský archivář, že ne ze všech absolventů přednášek budou badatelé.

Podle Pavla Holuba se lze při sestavování rodokmenu celkem zdárně dostat do poloviny devatenáctého století. Pokračovat dál do historie ovšem nelze bez speciálních znalostí dobového písma. „Kdo nezvládne dobové ručně psané písmo kurent, ten se dál nedostane,“ zdůraznil.

I když byly v té době už známé tiskové techniky, záznamy do matričních knih, případně kronik nebo dalších dokumentů, z nichž lze při sestavování rodokmenů čerpat, byly psány ručně, navíc písmem, které se dnes běžně nepoužívá.