V některých regionech je obvyklé, že jednou za čtyři roky na přestupný rok si chlapci s děvčaty mění role. Na Pelhřimovsku je tato tradice teprve v plenkách. „Co vím, tak u nás byla pomlázka vždy klučičí záležitost. Na koledu chodili ale svobodní mladíci, nikoliv děti nebo ženatí muži, a to proto, že se tato tradice pojímala jako vážné navazování kontaktů," popsala historii lidového zvyku na Pelhřimovsku etnografka Markéta Skořepová z Muzea Vysočiny Pelhřimov.

Když pak svobodný mladý muž dostal od dívky velikonoční výslužku, považovalo se to za vážný krok. „Je ale pravda, že v řadě regionů chodí s pomlázkou i děvčata. Někde se mrskají chlapci
a dívky navzájem, někde děvčata vyráží na koledu v úterý po Velikonočním pondělí, někde je zase zvykem, že dívky s pomlázkou chodí týden po Velikonocích," uvedla Skoře-pová příklady různých zvyklostí podle území.

Že platí rčení Jiný kraj, jiný mrav, dokazuje i zkušenost maminky dvou dívek Evy Svobodové ze Světlice 
u Humpolce. „Jezdíme ke známým k Českému Meziříčí, kde bývá zvykem, že každý rok o víkendu týden před Velikonočním pondělím chodí 
s pomlázkou holky. Velikonoční pondělí pak patří klukům," zmínila Svobodová.

Dodala, že její mladší dcerka se letos v rámci přestupného roku na koledu chys-
tá. „Je domluvená s kamarádkou z Horních Rápotic, že u nich půjdou. Já jako malá jsem také jednou s kamarádkou vyrazila. Proč by ne," usmála se maminka malé kolednice.
O organizovaných smíšených skupinkách koledníků se šušká ve Lhotě-Vlasenici na Kamenicku. „Že u nás děv-čata chtějí jít na koledu, se ke mně doneslo," prozradil starosta vesničky Milan Houška. Doplnil, že zřejmě bu-
dou chodit společně s chlap-ci. „Jsme malá obec, tak se 
asi dají někteří dohromady," předpokládal Houška.

Pro Lhotu-Vlasenici nejsou kolednice žádným překvapením. „Před čtyřmi lety na přestupný rok také děvčata vyrazila," zavzpomínal starosta.

A kdo tedy bude ve vsi dávat malované kraslice, když se chlapci i děvčata chopí pomlázky? „To uvidíme, kdo bude nakonec dávat výslužku. 
S mrskáním se ale navzájem vystřídají," smál se starosta Lhoty-Vlasenice.

Naopak v Sedlici se podle slov starosty Romana Cihláře nestává, že by děvčata organizovaně vyrazila na přestupný rok s pomlázkou a vyšlehala chlapce. „Co si pamatuji, tak u nás se tato tradice nedodržuje. Může se stát, že třeba půjde jedna dívka, nebo dvě tři holky, ale ve velkém nic neočekáváme," zapřemýšlel sedlický starosta.

Velikonoční pondělí bez pomlázky

Jestli pomlázka patří do ruky jen chlapcům, nebo i dívkám, vůbec neřeší například v Bed-řichově u Pacova. Tamní obyvatelé totiž dodržují docela jiné zvyklosti a na Velikonoční pondělí na koledu nechodí. „Už když byl můj muž malý kluk, tak u nás děti řehtaly. Začínají na Zelený čtvrtek, když zvony utichnou a odlétají do Říma. Jejich zvonění pak nahrazuje právě řehtání. Děti tak ve čtvrtek a v pátek 
v poledne a večer chodí po celé vsi s řehtačkami," prozradila o tradici v Bedřichově jeho obyvatelka Marie Berková.

Pokračovala s tím, že na Bílou sobotu ráno vyráží bedřichovské děti řehtat naposledy. „To ve vesnici obchází jednotlivá stavení, řehtají a říkají koledu. Za odměnu pak dostanou třeba čokoládové vajíčko. Dříve se dávala čistě bílá vejce, ale to už dnes neplatí," řekla Berková.

Z toho důvodu pak na Ve-likonoční pondělí koledníky 
s pomlázkami, až na výjimky, ve vesnici nikdo nepotká. „Za vnučkou třeba dorazí na ko-ledu její kamarád, ale žádné velké skupiny koledníků po vsi nechodí," potvrdila Marie Berková z Bedřichova.