Vyrazili jsme v 10 hodin od naší vřesnické hospůdky. Počasí nám velmi přálo,bylo celý den slunečno s teplotou okolo nuly. Také se na výlet sešlo 32 pochodníků. Před námi bylo zdolat tři rokle a šest mostů.

Již na prvních kilometrech došlo k několika pádům skrze namrzlé cesty, ale bez větších zranění. Od elektrárny jsme využili neznámých neznačených cest, až jsme došli k rybníku Belák u Želiva. Potom jsme kopírovali břeh přehrady Trnávka. Závěr cesty jsme šli po žluté značce až do Červené Řečice. Tento úsek byl pro většinu turistů neznámý. V Řečici jsme měli zamluvený oběd, a tak jsme se posílili výborným gulášem a doplnili potřebné tekutiny.

Následovala cesta zpět po druhé straně Trnávky. I tato stezka ve svahu nad Trnávkou je velmi krásná, což přítomní oceňovali.

Najednou jsme se ocitli v Želivě a letos jsme využili cestu podle Malé přehrady do Vřesníka. Do hospůdky jsme dorazili před čtvrtou hodinou. Měli jsme k vyřízení ještě jeden rest z minulých pochodů, a to předání pozorností nejaktivnějším vřesnickým turistům.

Před třemi lety jsme si vytýčili turistickou zdatnost  „Vzorný vřesnický turista – VVT". Naplnění této zdatnosti spočívalo ve zdolání šesti nejvyšších vrchů v okolí. Jednalo se o kopce Stražiště, Blaník, Melechov, Křemešník, Javořice a Čeřínek. Výstupy byly naplánovány na dva roky.

Ten, kdo zdolal na našich výpravách většinu z uvedených kopců, obdržel pozlacený sádrový talíř jako připomínku tohoto výkonu.

Tak jak náš příkladný horolezec Radek Jaroš drží himálajskou korunu za zdolané osmitisícovky, tak jsme si my stanovili Korunu Vysočiny.

Na všechny vrcholy vystoupili následující turisté: Lada Vlčková, Pavel a Jarka Novákovi a Olda Jonáš. Jeden výstup, a to Javořice,  chyběl Vlaďce a Lubošovi Vávrovi. Dva vrcholy, Javořici a Blaník, nezdolala Maruš Aldorfová.

Potvrdilo se, že humor, recese a také trochu sportovního pohybu nikomu neuškodí a drží naši vřesnickou partu pohromadě.

Za vřesnické hasiče a turisty Oldřich Jonáš