„Práce máme dostatek. I když nejsem rád, když lidé umírají. Vážím si toho, že lidé vyhledají naše služby a jsou s nimi spokojeni. Ročně děláme v průměru okolo 250 až 300 pohřbů,“ dodal Jaroslav Bína.

Jaké služby mohou pozůstalí ve Vaší pohřební službě využít?
Nabízíme veškeré pohřební služby, od vazby věnců až po vykopání hrobu. Zajistíme vše, co si zákazník žádá.

Jakou podobu pohřbu lidé na Pelhřimovsku nejčastěji žádají? Jedná se o kremaci nebo pohřeb do země?
Statistiky si nevedeme, ale konkrétně v Pelhřimově je daleko více kremací než klasických pohřbů. Odhadem je z deseti pohřbů osm kremací.

Pohřby do hrobu nebo hrobky jsou vždy spojené s obřadem. Jaký druh obřadů si lidé více žádají? Civilní či církevní obřad?
Přímo v Pelhřimově vedou civilní pohřby. Odhadem jich je přibližně šedesát procent.

Trendem dnešní doby jsou stále častěji pohřby bez obřadu.
U nás to bohudík není ještě v takovém rozmachu. To je spíš priorita velkých měst. V Pelhřimově je to procento velmi malé. Osobně tento způsob rozloučení neodsuzuji, je to dobrovolné rozhodnutí každého. Bez debat je to jednodušší způsob rozloučení. Pozůstalým odpadnou starosti. Starší lidé si ale většinou přejí rozloučení s obřadem.

S posledním rozloučením je spojeno i mnoho doplňkových služeb.
Ano. Nabízíme vazby věnců, jak rostlých, tak umělých, navážeme kytice. Nabídka je pestrá. Dále zajišťujeme svozy autobusem nebo dovoz faráře. Proslov zajišťují technické služby.

Novinkou jsou i pohřby na splátky. Setkal jste se během vaší praxe i s takovým případem?
Zatím to u nás nefunguje, respektive jsem se s tímto přáním nesetkal. Vím ale, že třeba v Praze, kde jsou pohřby na daleko jiné cenové úrovni, to je poměrně dost rozšířená věc. Pokud však někdo přijde, že nyní nemá peníze, tak mu platbu rozdělíme třeba na tři, čtyři složenky, to není žádný problém.

Na kolik vyjde běžný pohřeb?
Pohřby se dají vypravit od sedmi, osmi tisíc výše. Záleží na tom, kolik je věnců, z čeho je vyrobena rakev, a na mnoha dalších faktorech a hlavně přáních zákazníků. Pohřeb do země je levnější, ale lidé zase platí hrobaře, muziku. To v obřadní síni odpadá, ale něco stojí i kremace. Pokud by se to sečetlo dohromady, tak pohřeb i kremace vyjde zhruba stejně.

Bezesporu jste se někdy setkal s neobvyklým přáním zákazníka.
Občas se takové případy vyskytnou. Například jeden zákazník chtěl pro zesnulého luxusní, doslova nadstandardní rakev. Ta vyšla zhruba na padesát, šedesát tisíc korun. Další pán si pro maminku vyrobil rakev sám doma, jenže nakonec jsme měli při kremaci problém s jejím rozměrem. Obecně ale mohu říci, že lidé na Pelhřimovsku jsou konzervativní a novinky moc nevyhledávají. Spíše zůstávají u standardu.

Pozůstalí si mohou vybírat z mnoha druhů smutečních oznámení. Kolik jich nabízíte?
V katalogu máme více než padesát druhů od černobílých až po barevné, obrázky mohou být zlaté, stříbrné, dle přání. Jednou jsme tu dokonce měli případ, že si akademický malíř parte sám namaloval.

Když jste u pohřební služby začínal, jak to na Vás celé působilo? Pohřeb a vše kolem něj je přece jenom citlivá záležitost.
Vyrovnával jsem se s tím víceméně dobře. Nejhorší pro mě byl první měsíc. Člověk to musí brát jako zaměstnání, nepřipouštět si osobní věci. Pokud zemřou starší lidé, tak je to přirozený koloběh života, ale pokud umře dítě, tak to je vždy velká tragédie. Každý takový případ se mne dotkne. Ale nic s tím nenaděláte. Stejně jako třeba lékaři zemře pod rukama pacient, také se s tím musí vyrovnat.

Bohužel jezdíte i k tragickým dopravním nehodám. To by každého poznamenalo.
Pokud zemře mladý člověk, tak je to vždy špatné. Kolikrát se mi stalo, že jsem přijel k zemřelému, a byl to můj známý. Vždy je to pro mě velmi bolestivé. To je bez debat.

Nepocítil jste někdy takzvaný syndrom vyhoření?
Ne, nikdy jsem si neřekl, tak a teď končím. Už dál nemůžu. Je to zaměstnání, které jsem si dobrovolně vybral. Každému rád pomohu, vyjdu vstříc. Díky své profesi znám v regionu mnoho lidí a oni vědí, že se na mě mohou kdykoliv s čímkoliv obrátit.