Zastával tehdy post poslance postupně České národní rady (ČNR) a Poslanecké sněmovny. Svěřil se mimo jiné s tím, co to znamenalo být u vzniku České republiky.

„Do ČNR jsem byl zvolen už jako starosta Počátek v červnu 1992, a to jsem ani nevěděl, kde má ČNR budovu. Vzhledem k postoji voličů na Slovensku se stala práce zde mimořádně intenzivní," řekl Jan Třebický o svých poslaneckých začátcích. Do konce roku bylo třeba připravit všechny legislativní normy pro vznik ČR. Současně se měnil celý systém daní. „V prosincovém závěru roku až po vznik nové republiky jsem se dostal domů jen dvakrát. Pracovali jsme od devíti hodin často až do dvou v noci. Pak nás autobusy rozvezly do ubytoven a příští den znova. Běžně jsme pracovali v sobotu. Plenární zasedání probíhalo i mezi svátky a Silvestrem. A 1. ledna jsme na Pražském hradě byli u vzniku nového státu," vzpomínal Třebický.

Rozpočtový výbor, ve kterém zasedal, projednával vše, co se dotýkalo financí. „Hodně jsem se v té době naučil. Dokonce jsem byl předkladatelem jednoho z důležitých daňových zákonů," zmínil.

V Poslanecké sněmově, ve kterou se ČNR transformovala, se podle jeho slov práce stabilizovala a převládla snaha o vyšší kvalitu norem na úkor dříve vynucené rychlosti. „V té době dokonce státní rozpočet vykazoval miliardové přebytky a bylo tak možné, aby vláda ale i poslanci pomohli řešit některé problémy. Náš okres se choval zdrženlivě a oslovován jsem byl převážně z Jindřichohradecka. V rámci našeho okresu vzpomínám například na pomoc obci Olešná při plynofikaci, ale největší díl pomoci dostala okresní nemocnice. Dětský pavilon, byť celkem nový, se prakticky rozpadal. Prasklinami mezi místnostmi bylo možné prostrčit ruku. Pozval jsem celý rozpočtový výbor na návštěvu a řešení se našlo," odpověděl na otázku, zda se mu povedlo dosáhnout něčeho, z čeho těžil pelhřimovský okres.

Jak dodal, obdobné byly problémy s financováním nového stravovacího komplexu a později nových topných kanálů. Vše za stovky milionů korun. Přimluvil se i za první počítačový tomograf.

Státní politika se podle názoru Jana Třebického od jeho působení proměnila. „Tehdy měla náboj. V čase výrazných změn země na tržní hospodářství nebyla o témata k rozhodování a práci nouze. Všichni se navzájem zdravili, komunikace se vedla široká – například o charakteru a tvorbě nové ústavy. Občany při setkávání s nimi naše činnost opravdu zajímala. Dnes se politika velmi personifikovala a nesolidnost, snad i hulvátství ji otravuje. Řeší se v rychlosti aktuální problémy a na pohled do budoucna nezbývá čas," mínil bývalý poslanec.

Činnost poslance a v politických stranách (ODS, poté Unie svobody) ukončil v roce 1998. Poté se vrátil zpět učit na Střední odborné učiliště do Pelhřimova.
Jan Třebický vystudoval strojní fakultu Českého vysokého učení v Praze a vyučování na učňovské škole se věnoval souběžně již na prvním pracovišti ve strojírnách v Pacově. Po koncentraci učilišť do nové budovy v Pelhřimově tam pracoval téměř 20 let.

„V roce 2001 jsem byl jmenován poradcem předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Tuto činnost jsem vykonával postupně pro pět různých předsedů ze tří politických stran. Poté jsem se stal v době finanční světové krize tajemníkem stálé komise pro bankovnictví a současně poradcem ministra financí. Pracoval jsem takto pro dva ministry," doplnil k další činnosti v politice.

S posledními volbami odešel do penze. „Dále se věnuji komunální politice. Se ženou se staráme o její sedmadevadesátiletou maminku, nejstarší obyvatelku Počátek, a těšíme se ze čtyř vnoučat synů. Když dovolí zdraví a počasí, je mou největší zálibou toulat se okolní nádhernou krajinou," prozradil na sebe obyvatel místní části Počátek Leskovce, který v prosinci oslaví sedmdesátiny. Radost si prý dělá i pravidelnými články do místního časopisu.