Obavy z ní měli členové občanského sdružení Polní Dvůr, kteří proti ní uspořádali petici, a po vydaném územním rozhodnutí se dvakrát odvolali ke krajskému úřadu.

Ten v rozhodnutí pelhřimovského městského úřadu k projektu vždy shledal nedostatky a vrátil celou věc k přepracování. „To se opakovalo pořád dokola, musel jsem doplňovat další věci. S vědomím, že by se to mohlo táhnout další měsíce až roky, jsem to odpískal," sdělil Lubomír Hájek s tím, že dále nechce věc komentovat.

Zdůraznil ale, že projekt nezastavil kvůli tomu, že by nevyhovoval požadovaným předpisům – a podle něj nelze teď předjímat, zda by nakonec povolení nedostal. Každopádně pozemek, který koupil v roce 2012, vrací zpátky městu, které mu za něj vrátí peníze.

Vedoucí odboru výstavby pelhřimovského městského úřadu Zdeněk Přech na rozdíl od zástupců občanského sdružení trvá na tom, že projekt vyhovoval územnímu plánu města.

To ale rozporovali úředníci z krajského úřadu. Proč tedy došlo k rozporu, když územní plán celkem jasně vymezuje, co je a co není možné v dané lokalitě umístit?

„Ano, územní plán je jasný, problém ale je jednak v tom, že když se něco podrobně zkoumá, chtějí po stavebníkovi stále podrobnější vysvětlení, a jednak v tom, že plánovaný projekt se po výtce, že by stavba kolidovala se sítěmi, posunul a podle kraje kvůli tomu bylo třeba nové posouzení dotčených orgánů," řekl Přech.

Kritici: Šlo o princip

Předseda občanského sdružení Polní Dvůr Pavel Hájek zdůrazňuje, že cílem kritiky sdružení nebyl žádný osobní boj proti konkrétnímu podnikateli, ale vyjasnění si toho, co je v lokalitě přijatelné.

„Kraj nám v obou odvoláních dal za pravdu v tom, že město se nedostatečně vypořádalo s odůvodněním, proč má v této průmyslové zóně kromě skladů a dílen vyrůst i posklizňová linka, tedy převážně zemědělský provoz – navíc v sousedství jediné lokality města, kde se staví rodinné domy," říká Pavel Hájek. Věří, že město se podle něj „poučilo", a v budoucnu bude lépe vysvětlovat územní plán a zvažovat, co do něj umístit – aby se neopakoval tento případ.

Pozemek, který se nachází nad odbočkou do průmyslové zóny nad stanicí technické kontroly, vpravo od silnice na Skrýšov, bude dál nabízen případným zájemcům o provoz, který je definován jako „lehká výroba a sklady".

V souladu s plánem

Na dotaz, zda by kvůli předcházení podobným případům nebo i s ohledem na dalšího zájemce o pozemek nestálo za to změnit územní plán, reagoval místostarosta Ladislav Med.

„Nemyslím si to, protože tento projekt byl v souladu s územním plánem a byl i do jeho limitů naprojektovaný. Pokud by se ale problém opakoval, muselo by se tím město, konkrétně zastupitelstvo, nějak zabývat," říká místostarosta Med.

A dodává, že město odpůrcům linky vyšlo vstříc tím, že se lokalitu od obytné zóny hned ze začátku rozhodlo oddělit zelenou bariérou.

„Samozřejmě nikdo z nás nechce, aby někomu nějaký provoz vadil a zasahoval do bydlení. Ovšem lidé, kteří se na Polní Dvůr stěhovali, si mohli zjistit, jaké má sousední průmyslová zóna Skrýšovská limity z hlediska provozů. A dnes je bohužel takový stavební zákon, že když se někdo prostřednictvím občanského sdružení rozhodne bojkotovat nějakou stavbu, tak má velkou šanci ji zdržovat tak dlouho, až to stavebníka přestane bavit," dodává místostarosta.