Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I masopust musí kráčet s dobou

Žďársko – Nastává čas masopustu. Období, v němž mají maškary vše dovoleno, mohou se dopouštět nejrůznějších bláznovin a nikdo se za to na ně nesmí zlobit.

16.2.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Přestože se tento lidový zvyk nejen na Žďársku stále dodržuje, mnohdy již má poněkud pozměněnou podobu. Tak například v masopustním průvodu se už jen málokdy objevují masky, které v něm kdysi nemohly chybět. A změnil se i den pořádání. Z masopustního úterý se většinou stala maškarní sobota.

„Kdysi býval velký a malý masopust, ten malý, s malým průvodem a jednou harmonikou, se uskutečnil v sobotu. A velký následoval v úterý. Masopust začínal už tučným čtvrtkem a vyvrcholil den před Škaredou středou. Po druhé světové válce se začal masopust pomalu přesouvat z úterý na sobotu," objasnil historik Miloslav Lopaur.

Někde je průvod maškar nazýván masopustní, jinde ostatkový. Oba dva názvy jsou podle odborníků správné. „Ale častěji se používá název ostatky. Jeto odvozeno od toho, že v tomto čase bylo v chalupě dojedeno vše, co tam snad ještě ostalo," řekl Miloslav Lopaur.

Samotný masopustní průvod je spojován se zábavou, tancem, jídlem, pitím a veselím. Jeho historie se promítá až hluboko do středověku. „Masopust je v podstatě svět naruby,v němž je prakticky vše dovoleno. Maškary se dopouštěly rozpustilostí i lumpáren, za které se na ně lidé nemohli zlobit. Půlnoc mezi masopustním úterým a Popeleční středou pak znamenala předěl mezi světem zábavy a dobou zdrženlivosti," popsal Miloslav Lopaur. Masopustní veselí bylo mnohdy spojováno i s pochováním basy, což symbolizovalo skutečnost, že v době půstu si hudebníci nezahrají.

Mezi tradiční ostatkové maškary patřívali Žid, Cikán, Medvěd, Starosta, Dráb, Myslivec, Kobyla či Bába s klukem v nůši. V čele průvodu kráčel takzvaný Strakatý se svou ženuškou. Ta v rukou třímala košíček, do něhož lidé vkládali větší či menší finanční obnos. A nesměla chybět ani maska Slaměného, jehož kostým byl vyroben ze žitné slámy. Slaměný symbolizoval plodnost a dostatek, a proto hospodyně vytrhávaly z jeho oděvu stébla, která pak vkládaly do podsady k husám, kachnám či kvočnám.

Fantazii se meze nekladou

Dnešní ostatkové průvody se už mnohem více přizpůsobují současnosti. Výběr masek není omezen pouze na ty tradiční, fantazii se rozhodně meze nekladou.

„Masopust slavíme rok co rok, berou si to za své dobrovolní hasiči. Letos se sejdeme nadcházející sobotu v pravé poledne u hasičské zbrojnice. Masky bývají pokaždé jiné, někdo si tu svou sám vyrobí, jiný si ji vypůjčí. Nikdy nevíme, co nás čeká. Jednou „jelo" dokonce v průvodu i velké papírové hasičské auto," usmála se starostka Netína Pavla Krejzlová.

Tradičně se ostatky slaví i v Pikárci, kde se v určený den schází téměř stovka masek. „Většinou jsou rozděleny do jednotlivých skupin, které jsou tematicky zaměřené na něco aktuálního – na to, co se během roku přihodilo. Ale držíme se i starých zvyklostí, v našem průvodu nikdy nechybí například potulní cikáni. Ti cestou sbírají po celé dědině vajíčka," sdělil pikárecký starosta František Broža.

Zmíněná vajíčka hrají v době masopustu v Pikárci poměrně velkou roli. „Každoročně se pak večer v kulturním domě předtím, než vypukne masopustní merenda, uskuteční společná večeře. Podávají se míchaná vajíčka s chlebem," prozradil místní zvyk František Broža.

V Pikárci se průvod maškar kdysi konal v neděli.

„V úterý se pak uskutečnilo pochování basy, z toho ale časem sešlo. Průvod jsme jednou přesunuli na sobotu, a protože byli všichni spokojeni, že nemusí jít v pondělí do práce společensky unaveni, už to tak zůstalo," podotkl František Broža, který také připomenul, že letos vychází pikárecký masopust na 25. února.

Před pár lety znovu obnovili masopustní tradici v Kadově. Průvod masek projde obcí stejně jakov Pikárci příští sobotu.

„Chodíváme s harmonikářem, který u každého domu zahraje a zazpívá. Lidé nabízejí maškarám něco dobrého k jídlu i něco ostřejšího k pití. A za to pak dostanou dárek z keramiky. Ani letos nevynecháme, když už nic jiného, tak bude alespoň ostuda. A ta přece k masopustu patří," prohlásil kadovský starosta Jiří Lausch.

Trochu jinak letos přistoupili k ostatkové tradici v Křižánkách. Namísto průvodu se tamní obyvatelé připravují na sobotní masopustní rej, spojený s pochováváním basy. „Sejdeme se v maskách tuto sobotu ve čtrnáct hodin před obecní kavárnou, kde budeme společně soudit basu. Po vynesení rozsudku se pak přesuneme do místního vzdělávacího centra, kde na nás bude čekat masopustní merenda," prozradil starosta Křižánek Jan Sedláček.

Autor: Helena Zelená Křížová

16.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jan Veleba, nyní senátor za volební obvod Chrudim, do nějž spadá i větší část Havlíčkobrodska, vede prezidentskou stranu SPO. Za tu nyní kandiduje jako lídr vysočinské kandidátky.

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky ze ZŠ Počátky

Pelhřimovsko - Pelhřimovský deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Pelhřimovsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků každou středu na straně 4 a na webu najdou prvňáčky z Pelhřimovska. Deník si tak mohou koupit na památku. Nyní se představují žáci ze ZŠ Počátky.

Raf & Taksík zvou na koncert, který vyjde na jaře na vinylu

Rynárec – Na zajímavý koncert, který se uskuteční v pátek 20. října, láká hospoda v Rynárci u Pelhřimova.

České vlajky zabojují v příštím roce o rekord

Pelhřimovsko – Česká vlajka by se v příštím roce mohla stát hlavním aktérem nového rekordu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení