Učinil to efektně. Ranou z amerického polního kanonu z občanské války, který na hrad přivezla skupina Pacovský rebel. „Je nás asi deset. Začínali jsme gotikou a skončili u Napoleona a americké občanské války,“ říká vedoucí skupiny Michal Dlouhý. Repliku kanonu si nechal Pacovský rebel vyrobit na zakázku v Ústí nad Labem.

Ukončeni sezony na hradě Orlík si nenechala ujít i přes nevlídné dopolední počasí rodina Rokosových z Pelhřimova. Jitka Rokosová byla prý na Orlíku naposledy asi před třiceti lety. „Tehdy to byla doslova zřícenina. Byli jsme tady se školou. Nikde nic, jen pár kamenů. Každý si tady chodil jak chtěl. Teď zírám,“ vzdychne obdivem žena a rozhlíží se po nádvoří. Nová brána, opravené hradby, udržované chodby, úžasná vyhlídka. To tu prý za dob, kdy chodila do školy, nebylo.

Starostka Alena Štěrbová končí ve funkci starostky k 31. říjnu.
Odchod starostky Aleny Štěrbové v Humpolci může znamenat i nové volby

To, že se hrad Orlík tak změnil ze zpustlé zříceniny na vlídné turisticky přitažlivé místo. je zásluha nejen jeho správců a města Humpolec, ale také humpolecké pobočky Klubu Augusta Sedláčka, která založila obecně prospěšnou společnost Castrum tvořenou skupinou nadšenců s láskou k historii. „Říkejte mi Kléma,“ prohlásí šéf sympatické party dobrovolníků.

Na hrad Orlík jezdí Castrum každou volnou chvíli a s pomocí archeologů se snaží zachránit, co se dá. „Opravujeme, vykopáváme, udržujeme. Samozřejmě některým lidem v okolí se to nelíbí. Už si nemohou vozit z hradu kamení na stavbu svých garáží, při návštěvě platí vstupné,“ konstatuje Kléma. Popisuje, jak se nadšencům podařilo vykopat dokonce tři černé hradní kuchyně. „Dvě jsou ve sklepě a ty už funkční nebudou. Ta poslední, ve které jsme teď, je v provozu pokaždé, když jsme na hradě. Vaříme si v ní a při hradních akcích pečeme chleba,“ dodává.

Brány hřbitovů se ve městech Vysočiny otevírají v různých časech
PŘEHLEDNĚ: Otevírací doba hřbitovů na Dušičky na Vysočině

Manželé Balíkovi z Humpolce jsou hradními kastelány už druhou turistickou sezonu. Jak vysvětluje Jitka Balíková, na Orlík je přivedla láska ke zříceninám a k Orlíku zvlášť. „Jezdili jsme do těchto míst léta, vždy na červencové slavnosti, později i na folkový festival. Když jsme se dozvěděli, že se hledá nový kastelán, okamžitě jsme se přihlásili do výběrového řízení. Byli jsme rádi, že to vyšlo,“ pochvaluje si Balíková.

Zdůrazňuje, že na hradě, jako je Orlík, je pořád co dělat, plánovat a vylepšovat. Její pocity z končící turistické sezony jsou smíšené. „Vcelku super, ale je vidět, že lidé šetří a nechce se jim platit vstupné. I když tady mám zajímavou zkušenost. Rodina s dětmi nebo důchodci platí za vstup bez problémů, ale draze oblečený turista na drahém kole by chtěl dovnitř nejraději zadarmo,“ poznamená kastelánka.