V lesích není po houbách ani stopy," konstatovala Libuše Rákosová z Vlásenice u Pelhřimova. Slova houbařky potvrzuje také předseda Mykologického klubu Jihlava Jiří Burel. „Houby zatím nerostou a ještě chvíli neporostou. V létě byly tropické teploty ve dne i v noci, houby tedy neměly z čeho růst. Teď trochu zapršelo a lidé okamžitě čekají houby. Deště samozřejmě pomůžou, ale ne tak rychle," řekl Burel.

Podle Burela houby nerostou dříve než jeden týden po dešti. „Například větší houby, jako muchomůrka, vyrostou až za dva nebo tři týdny po dešti. Na hřibovité houby si počkáme déle. Ty porostou tři týdny až měsíc od dešťů. A to se bavíme o běžných podmínkách, ne o extrémních, jaké byly toto léto," upřesnil Burel.

Nejdřív v září

Při letošních podmínkách můžeme houby podle Burela očekávat nejdříve ve druhé polovině září. Kuchařky si tedy do té doby musejí vystačit se zásobami z minulé sezony. „Zatím máme ještě houby, které jsme nasbírali minulý rok. Máme buď zamražené nebo sušené," uvedla houbařka Rákosová.

Na úrodě hub se v tomto roce zásadně podepsala především vlna veder. „Dá se předpokládat, že po takto extrémních podmínkách nebudou stačit ani vydatné deště. Může se stát, že houby budou menší nebo jich bude méně, než je obvyklé. Kolik jich bude, ale ještě nedokážeme odhadnout," uvedl Burel.

Podle slov předsedy Mykologického klubu Jihlava houbám ale mnohem více než vysoké teploty mohou uškodit zcela odlišné vlivy. „Mnohem více než vedra se na úrodě mohou podepsat třeba kyselé deště, při nichž mohou zahynout kompletně celá podhoubí a hynou při nich i stromy," vysvětlil Burel.

Podle mykologa se ale houbaři o úrodu nemusejí bát. Pro oblast Vysočiny typický hřib kovář a ostatní hřibovité houby či smrkové houby, jako je ryzec, se letos určitě objeví. „Neporostou spíše vysloveně letní houby, jako jsou holubinky, teplomilné barevné hřiby, muchomůrky nebo kuřátka," dodal Burel. Podle něj by však neměly mít letošní extrémní podmínky vliv na úrodu v příští sezoně.

Karolína Hovorková