Do Povodí Vltavy spadá na Pelhřimovsku téměř deset tisíc hektarů půdy, které by v budoucnu měly být ovlivněny hospodařením se značným omezením a s přísnými pravidly. Komplikace by jim přinesla vyhláška na rozšíření ochranného pásma druhého stupně vodní nádrže Švihov na Želivce. Z některých dotčených ploch by se měly stát neobdělávané pastviny.


VĚDÍ O TOM NÁHODOU


Zástupci obcí i agrárních společností, kterých se vyhláška ochranných pásem kolem Švihova dotkne, se sejdou dnes odpoledne v Hořepníku, aby projednali připomínky. „Jsme nespokojeni s tím, že nikdo z nás nebyl o celé věci dostatečně informován. Mnoho vlastníku půdy se o celém problému dozvědělo v podstatě náhodou" prozradil starosta Lukavce František Pinkas, který se jako jeden ze zástupců schůzky také účastní.


Vlastníci zemědělské půdy, zemědělci i celé obce se bojí nejen znehodnocení půdy ve svém okolí ale i celkového dopadu na život. Na základě nové vyhlášky by se v budoucnu dotčené oblasti na Vysočině potýkaly mimo jiné s omezením při pěstování brambor, omezením počtu volně paseného skotu a svůj dopad by měla vyhláška například i na zimní údržbu některých silničních tahů nebo rekreaci.


Nesouhlas vyjádřilo i vedení kraje. „Jsme překvapeni, že projednávaný návrh předložený Povodím Vltavy neobsahuje žádná zdůvodnění, proč definuje tak radikální omezující zásahy do práv vlastníků půdy a tak výrazné dopady do hospodaření zemědělských podniků na Pelhřimovsku," uvedl ve zprávě radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.


Podle zprávy, kterou kraj poskytl, není s tímto nařízením spokojený ani hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, který upozorňuje na to, že je kvalita vody ve vodním díle Švihov důležitá, ale neměly by být zájmy jedné skupiny nadřazené zájmům druhé skupiny.
Stejný názor zastává i europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého návrh vyhlášky představuje velmi radikální zásah do vlastnických práv lidí, žijících v okolí nádrže.

Monika Pelíšková