Hlavní dopravní tepna monarchie i připomínka komunistů. Vysočina má nové památky

KULTURNÍ DŮM V MNICHU. Budova pochází z konce čtyřicátých let minulého století. „Hodnota stavby netkví pouze v jejím samotném architektonickém ztvárnění, ale v celkové urbanistické koncepci vyplývající z tamějších historických a kulturních událostí,“ vyzdvihla mluvčí Národního památkového ústavu Ilona Ampapová.

„Architektonicky hodnotný a do detailu propracovaný reprezentativní objekt vesnického kulturního domu je vývojově, ideově i funkčně spjatý s nedalekým Památníkem slovanského bratrství, díky němuž je většina obce se svým stavebním fondem zahrnuta do ochranného pásma památníku,“ doplnil ředitel telčské pobočky Národního památkového ústavu Pavel Macků.

Půlmaraton bosý a na sněhu: Josef Šálek pokořil v Pelhřimově světový rekord

V objektu teď sídlí mateřská škola. Právě její ředitelka Petra Čábelková se zařazení budovy na seznam kulturních památek trochu obává. „Nepřijde mi to jako dobrý krok. Kulturák se mi nelíbí, je to komunistická stavba. Hlavně s tím nesouhlasím kvůli tomu, že nám teď ve školce nedovolí udělat nová okna. A my tu máme zimu. Na jedné straně budovy jsou vyměněná plastová okna a na druhé straně jsou stará okna,“ postěžovala si.

BÝVALÁ KOVÁRNA VE VĚŽNICI. Další čerstvou památkou je zděná a částečně podsklepená stavba z devatenáctého století. „Historická, architektonická a památková hodnota kovárny ve Věžnici spočívá v jejím stáří, autenticitě dochovaných prvků, původní dispozici, vícevrstevnatém stavebním vývoji a také ve spojení řemeslného provozu s funkcí venkovské zvonice“ shrnul památkář Miloslav Záškoda.

O očkovacích centrech na Vysočině bude jasno ve středu. Zatím víme o třech

Právě zvon přidává kovárně na její jedinečnosti. „K nejzajímavějším dochovaným prvkům patří vedle zvonice a také datovaný krov, okenní výplně či klenutý sklep,“ vyjmenovala Ampapová. „Tou nejcennější částí je však vlastní kovářská dílna s částečně zachovaným původním vybavením,“ podotkla.

Starobylý objekt v dolní části vsi učaroval například i Janu Prchalovi. „Takové stavby se dneska už na Vysočině těžko hledají, už prakticky neexistují. Byl by z ní proto nádherný skanzen,“ přemítal.

OBJEKT BÝVALÉ POŠTOVNÍ STANICE. Další památka se nachází v centru Stonařova na Jihlavsku. „Stojí na někdejší císařské silnici, která po svém uvedení do provozu v roce 1750 byla hlavním poštovním a dopravním tahem z Prahy do Vídně,“ informovala Ampapová.

„Bývalá poštovní stanice představuje výrazný urbanistický a architektonický prvek připomínající zajímavou historii obce a její významné postavení v druhé polovině osmnáctého století,“ doplnil ředitel Macků.

Děti poznají, když to s nimi myslíte dobře, říká Dětský Ámos Jiří Palán

Objekt momentálně vlastní obec. „Co pro nás jeho zařazení na seznam kulturních památek přinese, uvidíme až za čas. V první řadě ji chceme hlavě opravit. Až při konkrétní situaci poznáme, jaký vliv to na nás jako investora a majitele domu bude mít,“ uvedl starosta Stonařova Ivan Šulc.

DRÁŽNÍ OBJEKT V ŽELEZNIČNÍ STANICI ROZSOCHY. Posledním přírůstkem na seznam památek je pak domeček u železnice na Žďársku. „Jedná se o jednoduchou stavbu obdélného půdorysu se sedlovou střechou, která vznikla na začátku minulého století. Stavba je charakteristická celou řadou kvalitně provedených architektonických detailů,“ popsala Ampapová.

Novoměstská nemocnice přišla s novinkou. Nabízí léčbu akupunkturou

Pro památkáře je cenný především tím, že se zachoval v mimořádně autentické podobě. Místní by však uvítali jeho rekonstrukci. „Doufám, že se s ním teď začne něco dělat. Je to hezká stavba a byla by škoda, aby časem spadla,“ dodala Anna Nováková ze Žďárska.