„Vláda přijala usnesení, které hovoří o tom, že bude zrušena podpora 7,5 procenta pro regionální operační programy a projekty, které jsou v běhu,“ uvedl hejtman kraje Jiří Běhounek (ČSSD).


Pro Vysočinu by to znamenalo ztrátu čtyř set milionů korun, které by bylo nezbytné zaplatit z jiných zdrojů. V rozpočtech krajů ani radnic však podle Běhounka tyto rezervy nejsou.


Ohrožena je tak například stavba pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici, která by přišla o zhruba třicet dva milionů korun. Dalšími ze zmrazených akcí jsou třeba rekonstrukce zámku v Třebíči a druhá etapa cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs. Na tu by chybělo téměř sedm milionů korun.


Zástupcům obou krajů regionu Jihovýchod vadí především to, že na situaci nebyli upozorněni ministerstvem financí. „Rozhodnutí Nečasovy vlády o škrtech kofinancování regionálních operačních programů Unie nepředcházela žádná diskuse s regiony, ani analýza faktických dopadů. Neváhám použít pro toto rozhodnutí vlády označení paskvil,“ řekl předseda Regionální rady Jihovýchod a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD), který má s vládou o budoucnosti projektů jednat. Setkání hejtmanů s představiteli vlády je naplánováno na tuto středu.


Peníze, které nebudou schváleny vládou v návrhu rozpočtu pro rok 2011, bude podle Haška nezbytné zaplatit z veřejných zdrojů, což by znamenalo velké zatížení rozpočtů příjemců dotace - krajů, měst a obcí. Pozastavené projekty se týkají rozvoje dopravní infrastruktury v regionu, cestovního ruchu, rozvoje urbanizačních center, oblasti podpory veřejné služby regionálního významu.


Podle hejtmana Běhounka není zatím ani není jasné, jak by na Vysočině probíhalo čerpání u projektů, které již mají na dotace podepsanou smlouvu. Podle náměstka hejtmana Libora Joukla by na škrty nedoplatily jen kraje a obce, ale také neziskové organizace a subjekty z podnikatelské sféry, pokud připravují dotované akce.


Dotace z evropských fondů samosprávě na jižní Moravě a Vysočině rozděluje ROP Jihovýchod. Pětaosmdesát procent financí přichází rovnou z Bruselu, sedm a půl procenta dosud na jednotlivé investice dávala vláda a zbývající podíl si obce hradily samy. Mezi největší investice, které jsou velkou měrou hrazeny z regionálních operačních programů, patří stavby silnic druhé a třetí třídy. „U těchto investic přispíváme částkami v desítkách milionů korun,“ uvedla už dříve mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Kurková.


Problém podle ní ale budou mít zejména malé obce, pro které může být uhrazení dvojnásobného příspěvku oproti minulosti významným omezením.

ANETA HAIMANNOVÁ + ČTK