Dvanáctý ročník Memoriálu Milana Příhonského se hrál ve třech dnech, přičemž na žirovnické dívky čekal jejich zahajovací zápas už v pátek po příjezdu. Po dvousetkilometrové a bezmála pětihodinové anabázi šly bez rozcvičení na věc. Prvními soupeřkami jim byly domácí házenkářky, jimž se říká Panenky. „Nebylo to jednoduché, protože se holky nemohly rozhýbat, byly ztuhlé po cestě. Ukázaly avšak, že mají morálku a vůli, bojovností zlomily utkání ve svůj prospěch," spokojeně hodnotil vstup do turnaje Jindřich Hembera, asistent trenérky DHK Slavoj.

Výhra nad domácím týmem rozdílem třech branek znamenala pro vítězky lehké usínání, byl totiž před nimi náročný sobotní program čtyř zápasů v základní skupině B.

Nejprve se postavily třem pražským celkům, s nimiž podle výsledků neměly mnoho práce. Kobylisům daly deset gólů, aniž by jediný inkasovaly, sokyním z Jižního Města nasázely tucet a co se nečekalo, to bylo 16 tref do černého v souboji s červeným družstvem Slavie. „V tom zápase nám šlo všechno. Střely z dálky, hra křídel, brankářka pochytala nemožné, obrana fungovala na jedničku, Pražanky neměly šanci," uvedla trenérka Žirovnice Iveta Brabcová. Vysoké vítězství v poměru 16:6 se navíc počítalo do finálové skupiny, kam postoupila obě družstva.

Závěrečný sobotní duel proti Slovenkám z Bratislavy Slavoj také vyhrál, i když se v jeho průběhu potkal s neetickým chováním rozhodčího, který musel být organizátory odejit.

Mezi čtyři nejlepší týmy turnaje si žirovnické mladší žačky přinesly dva body z mače s červenou Slavií. V úvodním klání finálové skupiny na ně čekaly Slavistky v modrých dresech, jež vyrukovaly s dvojitou osobní obranou na nejlepší spojky Slavoje. Nebylo jim to moc platné, i s tím si hráčky z Vysočiny dokázaly poradit a po výhře 14:10 věděly, že v boji o zlato jim proti Stupavě bude stačit remíza.

Slovenky postoupily z první pozice skupiny A, přestože podlehly Velké nad Veličkou. DHK Slavoj měl doposavad štít čistý, ale už při nástupu do zápasu byl patrný obrovský fyzický rozdíl. Žákyně z úpatí Malých Karpat měly v průměru tak o patnáct centimetrů víc do výšky, kilogramů jakbysmet. Na těchto přednostech založily svoji hru plnou tvrdých kontaktů. Hodně střílely z dlouhé vzdálenosti. Žirovnice se nezalekla, přestože házená v podání Slovenek bolela.

„Holky se rvaly, ale v tvrdosti se nemohly rovnat. Herně na tom byly stejně, avšak zrovna ve finále je zradila koncovka," trochu litovala, ale nesmutnila Brabcová. Střelecky se nevedlo křídlům, z jejichž prostoru šlo deset ran marně, pětkrát hráčky Slavoje neproměnily sedmičku. Nutno dodat, že gólmanka Stupavy chytala skvěle. Soupeřkám, které za 2 x 12 minut stihly posbírat 4 žluté karty a 8 vyloučení, Žirovnice podlehla 7:10, takže skončila stříbrná.

„Turnaj jsme si vybrali z toho důvodu, aby si holky zahrály proti neznámým soupeřům odjinud, i samotné obsazení slibovalo vysokou úroveň. Naše dívky jsou převážně jedenáctileté, v kategorii mladších žákyň jsou prvním rokem, některým je ještě míň. Přesto se dokázaly zdatně měřit se staršími soupeřkami z nejenom českých týmů. Účast účel splnila, holkám patří pochvala a dík," hodnotila Iveta Brabcová start na Slovácku, kde se její dcera Adéla stala s 39 góly nejlepší střelkyní turnaje. Cenu pro nejlepší hráčku Žirovnice obdržela Zuzana Coufalová.

Statistiky

Výsledky Žirovnice na turnaji – základní skupina B: Veselí n./M. 9:6, Kobylisy B 10:0, Háje 12:1, Slavia červené 16:6, Bratislava 14:10, finálová skupina: Slavia modré 14:10, Stupava 7:10. Sestava Žirovnice a branky: Kneslová – A. Brabcová 39, Brtníková, Z. Coufalová 16, A. Čechová 1, Hemberová 5, B. Heřmánková 8, Kalců, Novotná, Papáčková, Randlíková 6, Šindelářová 7. Konečné pořadí: 1. Stupava (Slovensko), 2. Žirovnice, 3. Slavia Praha modré, 4. Slavia Praha červené, 5. Malacky/Rohožník (Slovensko), 6. Velká nad Veličkou, 7. Veselí nad Moravou, 8. ŠKP Bratislava (Slovensko), 9. Háje JM Praha, 10. Havlíčkův Brod, 11. TJ Sokol II. Kobylisy A, 12. TJ Sokol II. Kobylisy B.

Roman Pišný