Míst na školách bylo totiž většinou více než uchazečů.

Kromě výsledků přijímacích řízení vedou budoucí studenti i jejich rodiče debaty o existenci škol, které se dle kraje jako zřizovatele dostaly do „ekonomických potíží". Konkrétně jde o pelhřimovskou obchodní akademii a pacovské gymnázium. O obou bude jasno v červnu, kdy o nich budou hlasovat krajští zastupitelé.

Přijali všechny

Na pelhřimovskou obchodní akademii se letos hlásilo devadesát žáků, což je asi o deset více než loni. Všichni byli přijati, ale kolik jich nastoupí, bude jasné až po 10. květnu. „Do tohoto termínu žáci totiž odevzdávají zápisové lístky. Očekáváme, že naplníme stejně jako loni dvě třídy po třiceti studentech, z toho jedna bude zřejmě kombinovaná ze dvou oborů. Některé předměty tak budou mít studenti z jedné třídy společné, na některé se budou dělit," vysvětlila zástupkyně ředitele Pavla Marešová.

Kraj avizuje, že chce akademii připojit buď k pelhřimovské střední průmyslové škole a střednímu odbornému učilišti (SPŠ-SOU), nebo k sousedícímu gymnáziu. Reálná je spíš druhá varianta, protože SPŠ-SOU už je instituce sloučená ze dvou škol, která k sobě navíc přičlenila i kamenické učiliště. Bližší podrobnosti ale na „obchodce" zatím neznají. „Ke sloučení by mělo dojít nejdříve v roce 2014," dodala zástupkyně Marešová.

Druhou „ohroženou" školou je Gymnázium Pacov, které přijímá do šestiletého oboru žáky 7. tříd ZŠ a výjimečně na doplnění i „deváťáky". Na školu se hlásilo 32 zájemců.

„Přijali jsme 29 studentů. V příštím školním roce shodně jako loni otevřeme jednu třídu," uvedl ředitel pacovského gymnázia Josef Novák.
I tato škola má dvě možnosti. „Buď bude pod pelhřimovským gymnáziem, nebo si ji vezmeme pod svá křídla my," řekl starosta Pacova Lukáš Vlček s tím, že město by na provozní náklady školy vydalo ročně asi 1,2 milionu korun.

Ředitel pelhřimovského gymnázia Aleš Petrák se netají tím, že pro „jeho" školu by byl přirozenější „svazek" se sousední ekonomkou než s 30 kilometrů vzdáleným pacovským gymnáziem.„Je nutno říci, že by to nebylo jako někdejší sloučení průmyslovky a učiliště, ale že by šlo jen o přičlenění, takže by neklesla prestiž ani autonomie obou škol. Pro obchodní akademii by to znamenalo jistotu existence. Pokud by totiž někdy klesla její naplněnost na jednu třídu a nebyla by k nikomu přičleněná, kraj by ji musel zavřít," uvedl Petrák.

U gymnázia samotného se podle něj studenti, jejich rodiče ani učitelé žádných změn bát nemusí. Je totiž krajem vedeno jako „páteřní" přírodovědná a jazyková škola.

Učitelé by tedy nependlovali mezi školami, zůstala by loga i weby. „Případný společný název se ještě řeší," dodal ředitel školy, na kterou se teď hlásilo 61 dětí na čtyřletý a 34 na osmiletý obor. Prozatím bylo přijato 60 studentů na čtyřletý, kde budou dvě třídy, a 30 do jedné třídy – primy.

Pokud by se neuvolnily budovy, na čem by kraj přičleněním uspořil? „Snížil by se počet řídících pracovníků. Prostředky by zůstaly sloučeným školám, které by je mohly využít k dělení hodin či zvýšení platů zaměstnanců," uvádí materiál připravený krajskou radní pro školství Janou Fialovou.
Ostatní střední školy na Pelhřimovsku žádné změny řešit nemusí. Například na Českou zemědělskou akademii v Humpolci se letos hlásilo přibližně stejně žáků jako loni a její vedení čeká, kolik obdrží zápisových lístků.

„Výborné ale je, že k přijímacím zkouškám se dostavilo devadesát procent přihlášených zájemců, což je mnohem lepší účast než loni," podotknul ředitel školy Otakar Březina. Největší zájem z maturitních oborů žáci projevili o chovatelství se zaměřením na kynologii, agropodnikání se zaměřením na ekologické a konvenční zemědělství a agropodnikání se zaměřením na chov koní a jezdectví.

Největší naplněnost od září očekávají na učebních oborech opravář zemědělských strojů a automechanik. Naopak malý zájem je o vyučení se zedníkem či instalatérem. „Tyto obory otevřeme, ale učňů v nich bude poskrovnu. Je škoda, že děti nechtějí jít do učení zvláště do těchto oborů, protože po jejich absolventech je velká poptávka," zmínil Březina.