VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Francouzská kuchyně pro mě byla největším zážitkem, přiznal student

Humpolec – Ondřej Machek 
z Humpolce v současné době studuje dva vysokoškolské obory, a navíc se věnuje náročnému zaměstnání.

30.6.2014
SDÍLEJ:

Ondřej MachekFoto: Archiv Ondřeje Machka

Ve svém nabitém programu si ale našel čas, aby na jeden semestr vycestoval za poznáním do zahraničí, konkrétně na pařížskou Université Paris-Sud. 
V rozhovoru prozradil například to, s jakými, hlavně jazykovými, peripetiemi se musel vypořádat, ale možná i to, zda jsou podle něj Francouzky hezčí než Češky.

Kdy a jak dlouho jste na Université Paris-Sud v Paříži studoval?
Do Francie jsem jel jako student informatiky na jarní semestr, tedy zhruba na půl roku od začátku letošního ledna do června.

Co jste na pařížské univerzitě studoval?
Zvolil jsem si jeden předmět z oboru, který studuji 
v Brně, a to strojové učení. Další tři vybrané se ne zcela týkaly mého oboru, ale pro mě byly zajímavé.

Proč jste si ke studiu v zahraničí vybral právě Francii?
Nejel jsem ani tak do Francie jako spíše do Paříže. Mám rád velká, živá města, a když jsem objevil, že Masarykova univerzita tuto možnost nabízí, tak jsem neváhal a podal si přihlášku. Stejně jako se říká, že New York není Amerika, tak i o Paříži platí, že je hodně jiná než zbytek Francie.

Vždy jste chtěl studovat v zahraničí?
Bylo to od určité doby něco, co jsem chtěl udělat, i když jsem vlastně sám ani moc nevěděl, proč, prostě mě to jen táhlo. Hodně to souvisí s tím, že rád cestuji a obecně nemám problém s dorozuměním se 
za použití angličtiny. Takto retrospektivně bylo rozhodnutí jet do Francie asi jedním z nejlepších, které jsem kdy udělal, protože máloco člověka posune tak daleko jako pobyt v zemi, jejíž jazyk příliš neovládá a spolehnout se může jen sám na sebe.

Už jste to trochu nakousl. Pociťoval jste ve Francii jazykovou bariéru?
Jazyková bariéra pro mě byla naprosto extrémní. Francouzštinu jsem na gymnáziu pár let studoval, ale 
z jistých důvodů jsem jí nepřikládal na rozdíl od angličtiny velkou důležitost. Navíc jsem se jí naposledy věnoval 
v septimě, takže čtyři roky nepoužívání udělaly své. Problém byl i v tom, že Francie, 
a obzvlášť Paříž, je cílovou destinací pro mnoho přistěhovalců z arabských a afrických zemí, takže francouzština, se kterou jsem se setkával, byla hodně jiná než ta, co se učí ve škole. Důsledkem bylo, že jsem v podstatě rozuměl mluvené francouzštině jen 
z úst univerzitních profesorů.

Je pravda, že Francouzi neradi mluví jiným jazykem než svým vlastním?
Ano, Francouzi opravdu velmi neradi mluví jinak než francouzsky. Všeobecně se má za to, že Francouzi jsou na svůj jazyk pyšní. Já jsem se ale přesvědčil o tom, že problém je hlavně ten, že angličtina i u studentů vysokých škol je na velmi špatné úrovni. Jak mi oni sami potvrdili, tak vzdělávací systém na tento jazyk neklade příliš velký důraz, a oni pak skutečně nejsou schopni v angličtině reálně komunikovat. Obecně však samozřejmě nelze paušalizovat. Například v bance bych při zakládání účtu očekával znalost angličtiny minimálně na komunikativní úrovni, ale anglicky se tu v podstatě nebylo možné domluvit. Naopak paní u pokladny ve školní jídelně ovládala angličtinu opravdu bravurně.

V čem se liší vysokoškolský systém ve Francii od toho našeho?
Tak na to expert nejsem. 
Z toho mála, co jsem pochytil, je například to, že ve Francii není běžné psát například bakalářské práce tak, jak je známe my. První stupeň vysoké školy se ukončuje prostě jen zkouškami. Na magisterském stupni už tvoří něco jako diplomovou práci a velmi často je také součástí studia praxe ve firmách.

Souhlasíte s tím, že Francie, 
a hlavně Paříž jsou Mekkou módy?
Ano, to můžu jen potvrdit. Hodně to souvisí s tím, že se jedná o jedno z nejdražších měst světa a tam, kde jsou peníze, jsou i dobře vypadající 
a úspěšní lidé. Paříž, bez předměstí, je tak drahá, že běžní Francouzi, jako byli například mí učitelé, nemají 
na to, aby bydleli v centru.

Jak byste charakterizoval povahu Francouzů?
Francouzi obecně žijí mnohem pohodovější život, než
na který jsem zvyklý já 
z Čech. Strávit na obědě hodinu a půl pro ně není žádný problém. Na všechno mají spoustu času.

Našel jste si ve Francii přátele?
Kamarádů z Francie mám spoustu, většina z nich ale nejsou Francouzi. Je to hlavně z toho důvodu, že všechno, co jsem studoval, bylo v angličtině, a navíc jsem studoval v rámci mezinárodní skupiny, takže ve třídě byli lidé 
z Británie, Chorvatska, Číny, Kostariky, Itálie, Řecka, ale ne z Francie.

A co ženy? Jsou Francouzky hezčí než Češky?
Opět to hodně souvisí s módou. Ve Francii chodí ženy krásně oblékané, voní, 
ale říct, že jsou krásnější než Češky, bych si vážně netroufl. (úsměv)

Když se řekne Francie, tak si kromě módy řada lidí představí 
i vynikající kuchyni. Chutnalo vám ve Francii?
Francouzská kuchyně pro mě byla asi nejlepším zážitkem mého pobytu. Francouzi ohromně rádi jedí a je to znát. I ve školní jídelně bylo možné si kromě hlavního jídla vybrat až tři dezerty nebo saláty. I přes to, že kvalita je někde úplně jinde než v českých menzách, francouzští studenti tu rozhodně spokojení nebyli.

Vyzkoušel jste i nějakou typickou francouzskou specialitu?
Vyzkoušel jsem šneky, nicméně nijak zásadně mě neuchvátili. Sníst se to dá, 
ale chuťové orgie se vážně nekonaly.

Stihl jste navštívit i některé 
z francouzských památek?
Paříž mám prochozenou 
ve dne v noci, ale se zbytkem Francie už to tak slavné není. Našel jsem ale čas v únoru, kdy jsem navštívil Normandii a pláže, kde se během druhé světové války vylodila vojska spojenců. Určitě také doporučuji úžasný Le Mont Saint Michel, což je ostrov uprostřed zálivu, na kterém stojí klášter.

Stýskalo se vám někdy po domově?
Stýskalo se mi možná 
po konkrétních lidech a někdy mě hodně štvaly podmínky na kolejích, zvláště, co se společných sociálních zařízení týče, ale to je úplně jiná kapitola.

Co vás nyní po návratu do Čech čeká?
Ještě minimálně rok budu studovat v magisterském programu informatiku. Kromě toho studuji také na právnické fakultě mezinárodněprávní obchodní studia. Na podzim tu nastupuji do druhého ročníku bakalářského studia. Souběžně se studiem navíc pracuji v oblasti vývoje softwaru, což je věc, která mi ukusuje čím dál více času, bohužel na úkor školy. Je možné, že se rozhodnu, že jedno 
ze studií zanechám a přesunu svou pozornost primárně 
na práci.

Dokážete si představit, že byste v některém z cizích států zůstal natrvalo?
Zcela jistě si to dovedu představit, a nemusela by to být nutně Francie. Dokonce to považuji za naprosto nezbytné v případě, že by se někdo opět pokoušel zavřít hranice. Přijde mi naprosto zrůdné, že moji rodiče neměli možnost dělat to, co já nyní můžu bez sebemenších problémů.

Letní prázdniny se blíží. Prozradíte, co máte v plánu?
Cestování je jedna z věcí, 
na které si toto léto čas určitě najdu. Kam to bude, to vám bohužel neřeknu, protože mám takový zlozvyk kupovat letenky na poslední chvíli. Rád bych ale konečně zkusil surfování.

Ondřej Machek
Ondřej Machek (23) pochází 
z Humpolce. Vystudoval v bakalářském programu Počítačové systémy a zpracování dat 
na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Nyní 
na té samé fakultě studuje magisterský obor Umělá inteligence a zpracování přirozeného jazyka a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity studuje bakalářský obor Mezinárodněprávní obchodní studia. Mimo to pracuje jako software developer. Je svobodný a mezi jeho koníčky patří cestování, jízda na kole 
a na snowboardu.

Autor: Aneta Slavíková

30.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Volební turistika je tady: Mladí přijeli pro důkaz, že volili v nejmenší öbci

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Bohdalín: Na volby přišel bez občanky

Bohdalín – Na obecním úřadu v Bohdalíně na Pelhřimovsku pokračují volby bez problému. Jeden tamní obyvatel si však spletl občanský průkaz s průkazem řidičským.

Ve velkém okrsku odhadovali slušnou volební účast

Pelhřimov – Do volební místnosti na pelhřimovském městském úřadě, kde i při letošních sněmovních volbách pracovala okrsková volební komise patřící k okrsku číslo 10, byla volební účast podle odhadů členů komise slušná.

Kateřina Ješetová zažila své volební poprvé

Kamenice nad Lipou – K volbám se v pátek, jako spousta dalších lidí nejen z Vysočiny, vydala i Kateřina Ješetová z Kamenice nad Lipou.

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

Častonín – Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století a v současné době se na farmě podílí takřka celá rodina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení