VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Festivaly Pacovský poledník a Slámování si letos dají pauzu

Pacov, Červená Řečice – Dva tradiční letní festivaly, které od druhé poloviny devadesátých let, respektive od počátku nového století, lákaly nejen pasivní konzumenty kulturních programů, na letošek vyhlásily pauzu.

16.1.2017
SDÍLEJ:

Koncert ilustrační fotoFoto: Václav Pancer

Červenořečické Slámování a Pacovský poledník letos v přehledech prázdninových kulturních akcí nefigurují. Organizátoři zvažují jejich restart v příštím roce, současně chtějí čas využít k hledání odpovědi na otázku: Jak dál?

Nadšenci z Červené Řečice letošní Slámování zrušili z jasného důvodu. „Majitel zdejšího zámku na rok 2017 naplánoval rozsáhlé opravy, zámek bude celý rok uzavřený. A bez zámku nemá Slámování smysl, neboť po celých uplynulých dvacet let bylo spojené právě se zámkem," uvedl Vladimír Vlček. On osobně patřil k těm, kteří se významně na pořádání Slámování podíleli. Dnes působí na zámkuv roli kastelána.

První ročník Slámování se konal v srpnu 1997. Tehdy našly společnou řeč občanské sdružení Švagr z Písku, které se po deseti letech poněkud stáhlo do ústraní, a červenořečický Spolek na záchranu památek. Slámování tak bylo na světě.

Prvního ročníku se zúčastnilo čtrnáct kamarádů, hlavní dění se odehrávalo u pozdně gotického kostela Božího těla. Naplno na zámek se Slámování přesunulo, když se konalo potřetí.

Podstatou festivalu bylo vytváření uměleckých výtvorů ze slámy. Rychle se součástí přehlídky staly koncerty na nádvoří zámku, filmové projekce, tvůrčí řemeslné dílny a výstavy, které už přímo se slámou spjaty nebyly. Naopak součástí Slámování byla galerie nových výtvorů na červenořečickém náměstí.

Jedním z hlavních poslání Slámování bylo upozornit na havarijní stav červenořečického zámku, zpřístupnit jej veřejnosti a pokusit se podniknout kroky k jeho záchraně.

Protože se tento cíl po bezmála dvou desetiletích začínal naplňovat, neboť zámek, jeho první části, se podařilo v létě 2013 opravdu veřejnosti zpřístupnit, poselství Slámování bude pro jeho pokračování zřejmě potřebovat nový impuls. Také k tomu se může rok 2017 hodit.

Současně je otázkou, zda festival, kdy zámecká nádvoří i interiéry zaplnila sláma, bude mít i po rozsáhlých opravách na památkovém objektu místoa zázemí, jako v minulých dvou dekádách. „Zda se po přestávce v roce 2017 podaří Slámování obnovit, nedokážu v současnosti odhadnout," přemítal na budoucností akce Vladimír Vlček.

Jana Hrušková, hlavní duše Pacovského poledníku, bude řešit podobné otázky jako organizátoři Slámování. „Letos si dáváme pauzu, ve vztahu k organizování Pacovského poledníku jsme vyhlásili sanitární rok. Čas chceme využít k hledání budoucí podoby a formy festivalu i k jeho místu mezi nejrůznějším letními akcemi," poznamenala pacovská umělkyně a organizátorka kulturních akcí ve městě, Jana Hrušková z občanského sdružení Dobromysl. „Když jsme začínali, bylo akcí určitě méně, v tomto směru konkurence výrazně narostla," dodala.

Pacovský poledník chtěl být od počátku vícežánrovým festivalem, a to se mu za šestnáct ročníků podařilo naplnit vrchovatě. Díky Poledníku se na 15. poledník, neboť Pacov leží právě na něm, podařilo přivést hudební kvalitu napříč žánry. Jana Hrušková vždy dbala, aby měla na pódiích špičkové interprety bez ohledu na jejich aktuální popularitu.

Přesto už jedno jediné číslo, které ilustruje zmíněných šestnáct ročníků Pacovského poledníku, leckoho může ohromit. „Zkusila jsem to spočítat a vyšlo mi, že Pacovským poledníkem prošlo devět set účinkujících," zjistila Jana Hrušková u příležitosti bilancování festivalu.
Seznam těch domácíchby byl nekonečný, určitě bychom na někoho zapomněli. Nezapomenutelně ale zůstane zapsáno v historii Pacovského poledníku, ať už bude jeho budoucnost jakákoliv, jméno Dominica Millera, kytaristy od Stinga, který přijel na 15. ročník.

Autor: Jiří Jíra

16.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Hana V. Konvalinková

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZUJEME

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení