Ne, nezbláznili jste se. To jen kráčejí z podvečerního bojového nácviku nadšenci zbláznění do hrátek v pelhřimovské fantasy skupině Algor Mortis. V čem toto společenství mladých lidí vlastně nachází pobavení?
Libor Vacek, jeden ze tří zakládajících členů skupiny, považuje občasná víkendová setkání za svět ve světě. „V podstatě se pohybujete ve vymyšleném prostředí, příběhu. Oprostíte se od reality, od starostí s ní spojených. Člověk si při tom bezvadně vyčistí hlavu,“ líčí nadšeně jeden z trojice zakladatelů formace Algor Mortis.
Nerozhoduje síla, ale důmyslnost
Fantasy setkáním se lidověji říká dřevárna. To proto, že účastníci, chcete–li hráči, přijíždějí vyzbrojeni dřevěnými meči, s jejichž pomocí usilují „o svoji věc“.
Vymyslí si vlastní postavu i jméno a jako zastánci některého středověkého povolání se pouští do příběhu, který stanovuje tvůrce světa neboli pořadatel dřevárny. Od něho také dostanou určitý úkol. Pokud jej splní, zabodují, ale hlavně pokročí v příběhu překypujícím bojůvkami dále.
Ale kdo vlastně zvítězí? Buď zlo, nebo dobro. „O všechno se hodně bojuje. Zase to ale není jenom o tlučení klackama o sebe. Hodně důležitá je nápaditost, schopnost vysmýknout se ze svízelné situace,“ připomíná Libor Vacek, ve světě fantasy známý jako Archerius.
Fantasy holduje i Robin Hudcovič. Zhlédl se v tom už jako malý kluk. „Baví mě takové to herectví. Člověk navíc ztvárňuje postavu, kterou si sám vysní. Je to prostě nevázaná zábava,“ vyznává se sedmnáctiletý student z náklonnosti k nevšední zálibě.
Ta se však stěží obejde bez pravidelného šermířského tréninku. Bojovníci se pátek co pátek zdokonalují ve všemožných výpadech či v zacházení s takzvaným mírotvůrcem, pětikilovou molitanovou palicí.
Zejména před akcí si opakují pravidla. Také se učí uhýbat před ohnivými projektily neboli papírovými koulemi, kterých se mohou dočkat při setkání s kouzelníkem. „Když dostanou zásah, ztratí určitý počet životů v závislosti na povolání, které hájí,“ přibližuje Vacek.
Pětadvacet let neznamená konec
Patnáctka nadšenců trénuje toto všechno v rámci zájmového kroužku, který vzal pod svá křídla pelhřimovský dům dětí a mládeže. „Je to zase něco nového, děti mají o šermování zájem,“ usmívá se spokojeně ředitel DDM Pavel Sochorek, který oceňuje přístup lidí z Algor Mortisu. „Líbí se mi, že oni sami přišli s určitým nápadem, ujali se toho. Kéž by tomu tak bylo pokaždé.“
Dřevárna láká ponejvíce lidi do pětadvaceti let. Najdou se ale i výjimky. Na víkendovkách se občas ukáží i čtyřicetiletí, svým způsobem raritou je devětašedesátiletý bojovník. „Spíše než na věku záleží na představivosti, chuti bavit se tímto způsobem,“ uzavírá Libor Vacek.