Svoji roli v tom kromě peněz hraje čas či cena krmiv. Pro příklad plato s třiceti vejci velikosti M v marketu vyjde aktuálně na 74,90 koruny. Jedno vejce tedy stojí 2,50 koruny. Přitom vejce od „domácí" slípky majitele vyjde na více než tři koruny.

„V zimě slepice navíc ani moc nenesou. Lidem se v dnešní době moc nevyplatí chovat užitková zvířata. Když už někdo něco chová, tak se jedná o králíky, kachny nebo husy. Ale většinou je chov podmíněn časem a prostorem, protože obzvlášť tato zvířata devastují prostor," vyjádřila se jednatelka pelhři- movských chovatelů Marie Špátová. „Lidé jdou raději do obchodu, kde je maso nebo vejce vyjdou levněji. Je to vidět i na počtu našich organizovaných chovatelů," přiblížil předseda Českého svazu chovatelů Pelhřimov Václav Forejt.

Podražily i vakcíny a krmiva

Pokud lidé na Pelhřimovsku, obzvláště na vesnicích, chovají  v dnešní době zvířata, tak výhradně pro vlastní potřebu. A jedná se spíše o pár kusů slepic či králíků. Deníkem oslovení chovatelé se shodují v tom, že jakýkoliv chov je časově i finančně náročný. „Dnešní situace jde ruku v ruce s ekonomikou. Každý kouká na to, aby měl práci, čímž zbývá méně času, a právě ten je potřebný. Zvířatům se musí člověk věnovat. Navíc něco stojí vakcíny a krmiva. Třeba králíci nemohou být jen o vodě a seně, to nejde," nechal se slyšet předseda humpoleckých chovatelů Josef Meloun.

Český svaz chovatelů v Pel- hřimově má v současné době okolo pětadvaceti členů, přičemž těch aktivních je okolo sedmnácti. „Úbytek chovatelů je velký. Před dvaceti lety jsme měli okolo osmdesáti členů," potvrdila Marie Špátová s tím, že věkový průměr členů je o hodně vyšší než v minulých letech.
A stejný úbytek je patrný téměř ve všech chovatelských organizacích na celém okrese.

Světlou výjimku tvoří snad jen Humpolec. „Aktuálně máme 29 členů. V poslední době jsme získali tři mladé posily. Nejmladší dívce je devět let. Jinak průměr našich členů je vysoko přes padesát let," informoval Josef Meloun.

Stavy dobytka naopak nijak rapidně neklesají ve velkochovech na Pelhřimovsku, i když námi oslovení představitelé zemědělských družstev říkají, že živočišná výroba je velmi zranitelná a zodpovědná. Jedná se o nepřetržitý 24 hodinový provoz.

„Výstupy neodpovídají vstupům. Někteří soukromí zemědělci  proto od chovů utíkají. V našem družstvu je ale situace stabilizovaná," informoval předseda VOD Kámen Josef Houček. Živočišná výroba je v tamním podniku zastoupena 820 kusy dojných krav a 2100 kusů skotu na výrobu hovězího masa. „Produkujeme 6,5 milionu litrů mléka ročně. V letošním roce nepředpokládáme žádné výrazné změny, tudíž nebudeme živočišnou výrobu navyšovat ani snižovat," zmínil Josef Houček.

Stále stejný stav si udržují i v zemědělském podniku SPV Pelhřimov, který se zaměřuje na živočišnou prvovýrobu, jejímž základním pilířem je chov prasat. Podnik má ve stavech 34 tisíc prasat. „Fungujeme pořád stejně. V provozu v Plevnici máme v porodně průměrně 2700 prasnic. Výkrm zástavových selat, kterých je zhruba 16600 máme ve dvou provozech, a sice ve Vyskytné a v Litohošti," přiblížil ředitel zemědělského podniku Jaroslav Primus.