Na celostátní konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) v pelhřimovském Máji to včera řekl předseda sdružení a ředitel pelhřimovských městských lesů František Kučera. Podle něj by měli vlastníci lesů dostávat přímé dotace dle výměry – jako zemědělci.

„Stoupá návštěvnost lesů a stoupají tlaky orgánů životního prostředí. Pokud zároveň budou dál klesat příspěvky, tak někteří vlastníci ztratí motivaci a přestanou například dělat prořezávky a vysazovat meliorační dřeviny," uvedl Kučera. Dodal, že s výjimkou kraje Vysočina stále klesá objem peněz, které vlastníkům kraje dávají, a že by bylo od státu férové, aby tento propad kompenzoval přímými platbami.

Podle pelhřimovského starosty Leopolda Bambuly je požadavek logický i na příkladu pelhřimovských městských lesů kolem Křemešníku. „Tam se pohybuje stále řada turistů a vlastník by nějaké kompenzace měl dostávat,"  říká.

Už ne ani farmářům

Přítomný ministr zemědělství Petr Bendl, který čelil řadě kritických dotazů účastníků, ale řekl, že i když tyto platby mají zemědělci, o náhradách pro lesníky neuvažuje. „Takhle to v roce 2005 nikdo nenastavil. Naopak se vede diskuse o tom, že podpora zemědělců už nepůjde cestou přímých plateb," řekl Bendl, kterému také vedení SVOLu sdělilo nesouhlasné stanovisko s vyhlášením nového národního parku Křivoklátsko.

„Tady v republice už nejsou žádné pralesy, současný stav lesů je vytvořen díky dlouhodobé péči lesníků. Máme obavu, aby Křivoklátsko neskončilo jako Národní park Šumava, který nemá peníze a prodává majetek," řekl předseda SVOLu.
Diskuse s ministrem se dále týkala třeba dotací pro práce koní v lese, myslivosti nebo takzvané Dřevěné knihy (dlouhodobé koncepce hospodaření státních lesů).

Dotazům čelil ministr Petr Bendl. Ministr Bendl (na snímku vlevo) vidí chybu v hospodaření krajů – podle něj na lesnících šetří. „Kraje tu situaci mohou velmi jednoduše napravit. Ale v případě, že by tak nebyly ochotny učinit, budeme muset hledat nějaké řešení," řekl s tím, že jeho ministerstvo by se začalo příspěvky zabývat až v případě, pokud by kraje spravedlivější systém plateb nevytvořily, ale to by se musela změnit legislativy. „Což nepředpokládám," uvedl.

Skeptický vůči prosazení náhrad je ale například i lesník Filip Liška z Pravíkova. „Při způsobu hospodaření státního podniku na to dnes nejsou peníze. Z lesnictví už musela kvůli dlouhodobé nejistotě odejít řada lidí, kteří své práci rozuměli a měli k místním lesům vztah," říká.

Podle Lišky se na špatném stavu lesnictví podepsaly mj. tendry, při kterých zakázky vysoutěží velké firmy z jiných regionů, kteří přijedou lesy těžit s harvestory anebo s těžaři, kteří práci nerozumí a mají pouze nějaký rychlokurz.

To, že kvůli tendrům krachují místní zpracovatelé dřeva, potvrdil i František Kučera. „Firmy si najímají agenturní dělníky a živnostníci končí, protože už si nevydělají na traktor. Navíc roste export dřeva do ciziny – zatímco v roce 2006 tvořil ani ne pětinu, dnes je to přes třetinu," uvedl.
SVOL sdružuje 1150 vlastníků lesů, kteří obhospodařují asi 14 procent českých lesů.