Dovoluje to novela vyhlášky, kterou vypracovalo Ministerstvo zemědělství 
v reakci na rostoucí škody 
na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích, které způsobuje spárkatá zvěř.

Nejdůležitějšími změnami, které nový předpis přináší, jsou celoroční doba lovu dospělé černé zvěře a prodloužení doby lovu daňčích mláďat, kolouchů jelena evropského 
a muflončat. „Jsem si vědom, že změna týkající se odlovu divokých prasat vyvolává určité rozpaky, zda je takto nastavená doba lovu etická a myslivecká. Proto považuji za nezbytné jasně říci, že tato změna neznamená pro uživatele honiteb povinnost, ale dává jim nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Myslivec Mojmír Michal 
z Bohdalína na Pelhřimovsku ale nepředpokládá, že nová vyhláška problematiku s přemnoženou černou zvěří vyřeší. „Myslím si, že to ničemu nepomůže, protože někteří se této vyhlášky chytí a budou střílet vůdčí bachyně, které by se normálně střílet neměly," řekl Mojmír Michal 
z mysliveckého sdružení Stará hájovna Bohdalín.

Každý rudl, neboli tlupu, divokých prasat totiž vede jedna bachyně. „Když ji potom myslivec střelí, celou tlupu tím tak rozbije. Malá prasata, která zůstanou sama, jdou do říje, a tím tak tlupy narůstají. Když je ale v tlupě vůdčí bachyně, odhání pryč malé kňourky. To pak znamená, že tam nedochází k říji," vysvětlil Michal.

Divočákům se změnil způsob života. Doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. „Vždycky to bylo tak, že bachyňky měly selata na jaře. Teď je ale mají po celý rok," řekl Michal.

Dodal také, že v Bohdalíně a jeho okolí momentálně divoká prasata přemnožena nejsou. „U nás je divokých prasat spíše málo, protože když jdeme do lesů, tak ani na žádné nenarazíme. Zhruba před měsícem, když napadl první sníh a byly vidět stopy, jsme totiž střelili asi deset prasat během týdne. Od té doby už tu divoká prasata nejsou," podotkl Michal.