Učitelky tak pendlují mezi školou a dětmi, které mají doma. Celý den až do odpoledne. „Je tři čtvrtě na čtyři, my jsme tady úplně všechny a zdaleka to nevypadá, že bychom odcházely domů,“ povzdechla si ředitelka.

Některé malotřídky mají výjimku a mohou tam chodit i starší děti. „Pokud má škola od začátku školního roku skupiny tak, že třeba první třída chodí se čtvrtou, tak můžou chodit oba tyto ročníky,“ vysvětlila Iva Jínková. V Radňovicích to tak je jen zčásti – dochází tam prvňáci, druháci a třeťáci. Čtvrťáci a páťáci už jsou doma.

Jednotlivé školy navíc k distanční výuce přistupují po svém. Někde se učitelé snaží a školákům se věnují přesně dle rozvrhu, jinde je jen zásobují úkoly. „Mám vnoučata v různých školách a jsou tam různé přístupy kantorů,“ potvrdila Helena Bedrníčková z Pelhřimova. Dodala ale, že od jara už jsou na distanční výuku připravenější učitelé i děti. „Pokud má učitel zájem, jde dělat on-line výuku kvalitně. Já si nemůžu stěžovat,“ míní například maminka Aneta Šťastná.

Jiné děti ale třeba jen dostanou hromadu úkolů, které mají samy vypracovat. Rodiče jsou v takovém případě pod tlakem a stává se, že úkoly vypracují místo dětí. Je to rychlejší, jen musí nejdřív oprášit své znalosti o chemických vzorcích nebo minulých příčestích v němčině.

Děti pak nikdo nezaměstná?

Rodiče dětí se mnohdy bojí, že jejich ratolesti budou na pracovním trhu znevýhodněné. „Tu ztrátu v učivu nikdy nedoženou,“ vykřikl jeden z účastníků jihlavské demonstrace proti vládním opatřením, která se konala na Silvestra. Ze všech omezení tam právě uzavřené školy rezonovaly hodně silně. Řadu lidí pak neděsí ani tak to, že se děti učí doma u počítačů, ale spíše omezování, které s sebou koronavirová krize nese.

Jsou i další problémy, které s sebou distanční výuka přináší, třebaže nejsou na první pohled zřejmé. Například rodiče, kteří se snažili dětem zamezovat v přístupu k internetu, museli svůj postoj změnit a jak by se dalo čekat, děti internet už využívají vedle školních povinností také k zábavě.

Od 4. ledna jsou opět aktivovány určené školy, které zajistí péči o děti zaměstnanců krizových profesí v období minimálně do 10. ledna 2021. „Vzhledem k prozatím omezené délce platnosti vládního usnesení jsou nyní přednostně k dispozici školy v patnácti sídlech obcí s rozšířenou působností,“ dodala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová. Systém přihlašování zůstává stejný jako v předchozích dvou vlnách.

Středoškoláci v učení pak nechodí na praxi. Pro obory jako kadeřnice, automechanik i další je ale praxe alfou i omegou jejich budoucího uplatnění. Někteří by si radši zopakovaly ročník než pokračovat s roční mezerou.

Učitelé jsou navíc pod palbou kritiky části veřejnosti. Že prý nic nedělají, jsou doma a dostávají plat. Ani jim se ale často současná situace nelíbí. „Návrat do distanční výuky je nic moc. Chtěla bych to vrátit do normálu, klasická výuka je lepší,“ řekla svůj názor učitelka Pavlína Sovková z Třebíčska.

Deník také zajímalo, jak funguje distanční výuka v Dětském domově se školou Jihlava. „My jsme výjimkou z vládního usnesení, kdy u nás se děti i nadále vzdělávají prezenčním způsobem. Tedy s výjimkou zlomku dětí na středních školách,“ potvrdil Deníku ředitel Radek Vovsík.

Někteří poukazují i na chybějící sociální kontakt, ale to není vždy pravda. Děti se totiž často dopoledne učí každý sám doma u on-line výuky, ale odpoledne spolu jdou ven. Roušky neřeší a když mají jednu lahev s pitím, s kamarády se klidně podělí.

Na druhou stranu je fakt, že jako v mnoha dalších oblastech vláda jen volí menší zlo. Když musely děti v lavicích sedět v rouškách, některé z toho i bolela hlava a to bylo taky terčem kritiky. „Před prázdninami, když se tady jednalo o tom, že se děti vrátí do školy, tak mnozí z rodičů dělali petici, že do školy děti nepustí,“ připomněla Emilie Lněničková v diskuzi na sociálních sítích.