Tomáš Koukal z odboru školství na jihlavském magistrátu se obával, že se rodiče budou bát pokračující distanční výuky a nástup dětí do první třídy o rok odloží. „Bohužel se to částečně potvrdilo. V letošním roce jsme skutečně zaznamenali nárůst žádostí o odklad,“ uvedl úředník. Celkem eviduje 147 žádostí, o několik desítek více než dříve.

Tyto děti tak s největší pravděpodobností zůstanou ještě rok ve školkách, kde jim musí radnice garantovat místo. Ačkoliv se v Jihlavě dostaly do školek na příští školní rok všechny děti, které na to měly nárok, rovných sto jich muselo být odmítnuto. „Byly mladší tří let, nebo nebyly spádové,“ doplnil Koukal.

Více žádostí o odklad zaznamenali letos i v dalších okresních městech Vysočiny. „K 31. květnu bylo podáno 111 žádostí o odklad. Naproti tomu v roce 2020 to bylo 85 žádostí,“ porovnala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.

V Pelhřimově mají rovných padesát žádostí o odklad, je to za poslední roky nejvíce. Loni jich bylo třiačtyřicet, o rok dříve třiatřicet. „Ve všech čtyřech základních školách se nám podaří otevřít po dvou třídách prvňáčků,“ doplnila mluvčí radnice Andrea Unterfrancová. Ve Žďáře nad Sázavou bylo loni šestatřicet odkladů, letos jich zřejmě bude o pět více, což podle radnice není zásadní změna.

Řada rodičů se při rozhodování o budoucnosti dětí nemohla shodnout. Ředitelka Základní školy Jungmannova Ivana Málková jejich obavy chápe. „Nikdo neví, co může na podzim nastat,“ podotkla. „Ovšem myslím si, že pokud je dítě dostatečně připravené, motivované a zralé, a to fyzicky, psychicky, sociálně a emočně, mělo by do školy nastoupit. Pokud v tuto vhodnou dobu dítě do školy nenastoupí, ztratí zájem o školu a učení. Nadšení už se nemusí nikdy dostavit,“ zhodnotila.