Covid neexistuje: konspirace kolují i mezi lidmi na Vysočině

Divoké devadesátky na Vysočině: Smrt baronky, bahamské akcie a vražda dítěte

S fámami ohledně covidu se den co den setkávají zdravotníci v jihlavské nemocnici. A nechápavě kroutí hlavou. „Zdravotníci slýchají takovou klasiku: že očkování způsobuje neplodnost nebo v něm jsou mikročipy. Také lidé často tvrdí, že celá pandemie je výmysl. Jedna paní vykřikovala, že covid neexistuje poté, co jí na ARO umřel strejda,“ vylíčila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Podle autora knihy Malý průvodce po konspiračních teoriích Michaela Buttlera vznikají dezinformace jako potřeba logického vysvětlení událostí, které jsou obtížně srozumitelné nebo mají složité příčiny. Dodávají tak lidem falešný pocit, že se orientují a mají situaci pod kontrolou. Tato potřeba „mít jasno“ se zvyšuje v dobách nejistoty, jako je právě koronavirová pandemie. „Lidé je většinou šíří proto, že jsou přesvědčeni o jejich pravdivosti. Jiní chtějí z politických nebo finančních důvodů záměrně lidi provokovat, manipulovat nimi, nebo na ně cílit jiným způsobem,“ sdělil Buttler.

Dezinformace a konspirace se nejčastěji šíří po sociálních sítích, v řetězových mailech, na dezinformačních webech nebo ústní formou. „Na počátku konspirační teorie bývá často podezření. Kladou se otázky, kdo má z dané události nebo situace prospěch, a na základě toho se označí konspirátoři. Potom se předloží důkazy tak, aby do této teorie zapadaly. Jakmile se teorie uchytí, rychle se šíří a rozvíjí. Není snadné ji pak vyvrátit, protože kdokoli se o to pokusí, je považován za součást spiknutí,“ doplnil Buttler.

Dezinformátoři nejčastěji cílí na starší ročníky. Podle průzkumu agentury STEM zejména na padesátníky a výš s nižší mediální gramotností. „Méně důvěřují veřejnoprávním médiím a dalším hlavním zpravodajským serverům. Jsou silně přesvědčeni, že lidé nemohou ovlivnit politiku. Až čtyřicet procent z nich dostává e-mailem nebo čte na sociálních sítích obsah, který hlavní média potlačují, alespoň jednou týdně. Mezi skupinami, které buď ignorují preventivní opatření, nebo šíří konspirační teorie, je dramaticky vyšší podpora antisystémové strany SPD a mnohem nižší podpora vládních stran,“ uvádí průzkum.

Starší ročníky jsou totiž k po webu šířícím se dezinformacím a konspiracím náchylnější. Informace totiž po celý život čerpají z klasických médií jako noviny a rádio. „Informace o covidu čerpám z televize a rozhlasu. Jsem zastánce očkování. Vadí mi snahy některých lidí o různé dezinformace – třeba té paní, která přesvědčovala, že senioři umírají po očkování,“ sdělil například třiaosmdesátiletý Pavel Iša z Třebíče.

Od vysvěcení Zelené hory uplyne tři sta let, Žďár plánuje bohatý program

Jenže klasická média disponují řadou kontrolních a ověřovacích mechanismů, která by ze zpráv měla případné lži a konspirace odfiltrovat. Na internet si však kdokoli může napsat a sdílet cokoli. Mladší generace tak zjevné dezinformace filtruje efektivněji, neboť je pro ni online svět přirozenější. Starší ročníky, odchované pod heslem, co je psáno, to je dáno, však tímto automatismem nedisponují, a rozeznat dezinformaci či konspiraci pro ně může být složitější.

Buttler proto radí: ověřovat autora – kdo informaci napsal a proč, zdroj – zda je důvěryhodný a renomovaný, věnovat pozornost tónu a podání informací – jsou vyvážené, nestranné, nebo senzacechtivé a povrchní.

Konspirační teorie totiž mohou být nebezpečné. Šíří nedůvěru ve veřejné instituce a lékařské a vědecké informace. Rovněž v lidech aktivují obranný mechanismus, který je může přimět k diskriminaci či ospravedlňování trestných činů z nenávisti a který mohou zneužívat násilné extremistické skupiny.