Řada turistů, návštěvníků i místních lidí si stěžuje, že tady vlastně není moc věcí, které člověk potřebuje pro život i volný čas. Přitom stačí trochu nadhledu a na jejich námitky se třeba zrovna při silvestrovském bilancování dá celkem elegantně odpovědět.

„Nemáte tu mrakodrapy," řekne dejme tomu Američan. Jenže pokud mrakodrapem nemyslíme asi třináctipatrový panelák v pelhřimovské Pražské ulici, kterému pro jeho osamělou výšku prý přezdívají označením mužského pohlavního orgánu, tak na okrese v podobě nového atmosférického stožáru u Křešína máme 14. největší stavbu republiky. A hlavně nejvyššího Čecha – 224 cm vysokého Tomáše Pustinu z Rozkoše u Humpolce.

„Trošku mi tu chybí zoologická zahrada," namítne zmlsaný Jihlavák.  Ale co je Váňův zvěřinec v Kletečné jiného než zoo? I co se týká publicity v médiích může s řadou zoo směle soutěžit.

A navíc stejně jako papoušci v pelhřimovské Děkanské zahradě jsou jeho zvířata na rozdíl od zoo k vidění zdarma.
„V okrese není letiště a automobilové závodiště," posteskne si Pražák. Máme dvě: v Kámeni a v Částkovicích. Dálnici taky máme, a zrovna nejtěžší úsek – jak zpívají Tři sestry: „U Humpolce v příkrým kopci často bouraj politici." A absenci automobilového závodiště si řada řidičů kompenzuje divokou jízdou třeba na silnici z Jindřichova Hradce do Humpolce. „Chybí tu prvoligový hokej a fotbal," ušklíbne se Plzeňák.

Tento handicap ale vynahradí taekwondo Lacek nebo „žlutí sršni" z Valentova cyklistického týmu, kteří jezdí po místních silnicích okresu i při minus pěti stupních.

„Nejezdí tu mezinárodní rychlíky," řekne někdo z Brodu. Za prvé tu budou jezdit, až se postaví superrychlá vysokorychlostní trať u Humpolce a za druhé, zatím tu máme nejpomalejší vlaky: na úzkokolejce z Kamenice nad Lipou do Obrataně.
„Proč tu ještě není aquapark?" ptá se drzý obyvatel Třebíče. A co jiného jsou vířivky v pelhřimovském bazénu a letní koupání v humpoleckém Žabáku než aquapark? Navíc lom v Horní Cerekvi připomíná (při troše fantazie) Plitvická jezera v Chorvatsku.

„Nemůžu tu nakupovat v noci v Tesku," myslí si člověk z Tábora. Na to se dá odpovědět, že táborské Tesco právě na podzim zkrátilo otvírací dobu z 24 na 18 hodin, má jen do půlnoci. A po půlnoci má v některé dny otevřeno třeba turecký Kebab u Rynárecké brány v Pelhřimově, takže jsme na tom líp než Tábor. A tak můžeme pokračovat dál. Není tu sice Velká pardubická, ale máme Zlatou podkovu a při Hubertově jízdě v Proseči můžou diváci vidět koně daleko víc zblízka.
Na tak malý okres máme čtyři pivovary, a přitom už ani jednu protialkoholní léčebnu a záchytku – to jistě svědčí o rozvážnosti našich obyvatel při pití alkoholu.

Máme čtyři sjezdovky, tři lanová centra, jedny lázně, několik přehrad, zámků a hradů. Blázinec tu není, ale bohatě ho vynahradí různí „pološílenci" registrovaní v muzeu rekordů. Nemáme skály pro horolezce a turisty, ale zato máme hodně kamení na polích. Stříbro se už na Křemešníku netěží, ale ještě pořád se tu objevuje vysočinské zlato – tedy brambory. Zkrátka nejsme na tom tak špatně.

Výběr pelhřimovských nej - 2013
Úlet roku: vypěnění kašny v Horní Cerekvi (viz snímek a popisek) Strom roku: okrasný stromek ve Služátkách, kde vyrostla skutečná jablka Přestupy roku: Josef Kott (ZZN –> sněmovna), Tomáš Dufek (radnice –> domov seniorů) Pochod roku: Klábosilův noční přesun Borec roku: policista Pavel Gottwald, který i za cenu zranění zkusil zastavit opilého řidiče Ochotník roku: Josef Krátký (Sluha dvou pánů, soubor AJeTo! Počátky) Spor roku: farmáři a myslivecké sdružení Lidmaň, spor o jasan v Pošenské ulici v Pacově Diskuse roku: o projektu rozhledny na Orlíku Koncert roku: Katapult, letní parket v Hořepníku Ulice roku: rozšířená ulice u hasičárny v Pelhřimově Jednosměrka roku: dvakrát zjednosměrněná Horní ulice, Počátky Oprava kulturního objektu: synagoga v Nové Cerekvi Investice roku: čistírna odpadních vod v Pelhřimově (200 milionů) Soukromý investor roku: Agrostroj Pelhřimov Kuriozita roku: Obří židle na kruhovém objezdu v Pelhřimově