„Určitě zájem lidí o původ potravin roste. Někteří se už před objednáním ptají, jestli bude jídlo připravené z čerstvých, či zmražených surovin," říká Václav Holub, který provozuje humpoleckou restauraci Zanzi, zaměřenou na italskou kuchyni. Dodává, že u zmraženého masa pak klesá jeho chuť a vysušuje se.
„Proto se snažíme mít vše čerstvé – od ryb přes maso až po bylinky. Losos z Norska u nás může jít na stůl tři dny po vylovení. A rump steak dovážíme od speciálních plemenných býků z Argentiny. Jejich maso pak při cestě lodí vyzraje," uvádí Holub, mimo jiné účastník gastronomické reality show Prostřeno.
Doplňuje, že vejce podnik bere z domácí farmy. „Kupodivu jsou stejně drahá jako ta z velkochovů, kde slepicím dvakrát denně uměle dělají noc, aby víc nesly. Ale žloutek od domácích slepic, které běhají po zahradě, je opravdu žlutý," dodává Václav Holub.

Maso od místních

I v hotelu Artaban v Žirovnici upřednostňují čerstvé potraviny, a to od menších dodavatelů z regionu. „Co se týče potravin jako maso, ovoce nebo zelenina, upřednostňujeme místní soukromníky, kterých se na původ potravin ptáme. Zeleninu bereme od Tomáše Průchy ze Žirovnice a maso z Řeznictví a uzenářství Jiří Vojta z Počátek," říká ředitelka hotelu Věra Žižková. Dodává, že konzervované či mražené výrobky do zásoby kupují u velkých dodavatelů jako Nowaco nebo Makro.

Podobně jako v Artabanu jsou na tom v pelhřimovské restauraci Měšťanský dům. „Většinu potravin nakupujeme ve velkém v Makru," uvádí majitel restaurace Pavel Šlechta, ale zdůrazňuje, že čerstvou zeleninu, ovoce a maso nakupují od regionálních prodejců.
„Například brambory bereme z Agra Pelhřimov, ostatní zeleninu a ovoce nakupujeme u pana Bartoně," dodává Šlechta s tím, že maso jeho restaurace odebírá na pelhřimovských jatkách.

Regionální potraviny se podporují například formou  certifikátů nebo farmářských trhů. Pořád ale platí, že většina lidí nakupuje v supermarketech. A tam pro malé regionální výrobce není jednoduché se prosadit.

„O té možnosti jsme také uvažovali, jenže pokud si tyto řetězce diktují různé akce a slevy, tak bychom nemohli dodržet naši kvalitu," říká majitel ekofarmy v Jelcových Lhotkách Zbyněk Pípal s tím, že pro menší dodavatele má pokles kvality a poškození pověsti horší dopady. Podotýká, že jinde ve světě, kde nebyla kolektivizací přerušena tradice malých zemědělců, se dnes až 30 procent potravin prodává prostřednictvím farmářských trhů.

Jeho farma dodává maso v kvalitě bio hlavně do Prahy a do Brna, a to i do „top" podniků v čele gastronomických žebříčků. Pípal nezakrývá, že potraviny jsou dražší a na Vysočině je menší koupěschopnost, ale zároveň věří, že časem si nejen vyšší, ale i střední vrstvy uvědomí, že na kvalitě jídla záleží. Dodává, že Česko je na čele co do počtu onkologických onemocnění a že základem zdravého života je zdravá strava.

Ekofarma dodává do menšího řetězce s názvem Sklizeno. „Někteří lidé, kteří tam nakupují, se přijedou podívat i na naši farmu," říká Zbyněk Pípal. Zároveň kritizuje veterinární správu za to, že při snaze budovat malé mlékárny, sýrárny či bourárny masa zatěžuje farmáře nesmyslnými administrativními požadavky, a tím projekty prodražuje a snižuje konkurenceschopnost vůči supermarketům.

Na rozdíl od výše uvedené ekofarmy dodává Školní statek v Humpolci své výrobky regionálním odběratelům.

Pseudošpekáček

„Jsou to restaurace, prodejny a školní jídelny. Nedodáváme do supermarketů a zakládáme si na tom, že máme potraviny i odbytiště v regionu," říká ředitel statku Jan Mácha. Podle něj by rozumný člověk měl kupovat potraviny s doložením českého původu.

Na otázku, zda se zájem o původ potravin zvýší, ale nepropadá přílišnému optimismu. „Stejně jako existuje skupina lidí, která jde po kvalitě a je ochotná strávit v obchodě čas čtením informací o výrobku, tak existuje i skupina lidé, kteří nekoukají na původ a kvalitu a zajímá je jen zboží označené cedulkou akce," říká Mácha. „Nedávno jsem viděl reklamu na špekáček za 68 korun. Když si spočítám ceny vstupních komodit, vychází mi, že ten výrobek musí být šizený," doplňuje ředitel humpoleckého statku.

Zuzana Rodová, Jan Mazanec