Společnou ale mají jednu věc: bývají v dezolátním stavu a jejich majitelé nemohou nebo nechtějí investovat do oprav. Tři z takových budov jsou jen kousek od Pelhřimova. První se nachází přímo 
ve středu Pavlova. Jedná se 
o statek, který kdysi patřil prvorepublikovému předsedovi Senátu Václavu Donátovi.

„Syn pana Donáta statek prodal rakouské firmě Nawaro Group. Ta ale působí spíš jako pronajímatel. U objektu žije jeden Rakušan a firma má také jednoho českého zaměstnance, zvenku se ale objekt zdá opuštěný. Budovy chátrají. Mají propadlé stropy, rozbitá okna a komíny v dezolátním stavu," uvedl starosta Pavlova Miroslav Podhorský.

S jeho názorem ale nesouhlasí zaměstnanec firmy Jan Čičmanský. „Firma v Pavlově provádí zemědělskou činnost. Mě zaměstnává jako traktoristu. Hospodaříme zde na několika hektarech půdy a za čtyři roky, co u firmy pracuji, proběhly na budovách drobné opravy," řekl Čičmanský.

Firma Nawaro Group se podle svých webových stránek zabývá zemědělskou 
a lesní výrobou. Podle Čičmanského se stará o polnosti 
v Pavlově a věnuje se i ořezávání stromů. Deník se pokoušel oslovit i majitele firmy, to se ale nepodařilo.

Tábor a sklad

Druhým z řady chátrajících objektů v blízkosti Pelhřimova je objekt bývalého zámku se zemědělskými budovami za Vlásenicí. Opravy na něm nejsou patrné už nějaký čas. Historii budovy zná vlásenická kronikářka Libuše Rákosová. „Zámek i k němu přilehlé stáje původně patřily Ferdinandu Václavu Šternbachovi. Ten vlastnil velkostatek v Proseči-Obořišti a zámek ve Vlásenici mu sloužil jako lovecké panství," uvedla.

Po roce 1948 ale zámek přešel do vlastnictví státu. „V padesátých a šedesátých letech patřily budovy státnímu statku Čížkov a po založení vlásenického JZD sloužily jako sklad obilí. V 70. letech ho získal Svaz družstevních rolníků v Pelhřimově a sloužil jako pionýrský tábor pro děti družstevníků," vzpomněla kronikářka.

Letní tábor připomíná do země zapuštěný bazén, který je dnes prorostlý keři a kmeny stromů. Po revoluci se ze zámečku stal sklad oblečení.

Ani prostory zámečku, který byl ještě před několika lety neuzamčený a bylo možné si ho uvnitř prohlédnout, už dlouho nepřipomínají historickou památku. Na zemi jsou stará linolea a z části zámku je tělocvična.

Ve stodolách u zámku je sice stále ještě seno, všechna vrata jsou ale buď vyvrácená, nebo chybí. Stropy stodol jsou propadlé a pro zvědavce mohou být i nebezpečné. U zámku jsou dva samostatné domy. Jeden z nich patří rodině Kalinových.

„Stodoly máme na dohled od chalupy a je pravda, že svým zjevem tam straší. Máme ale velký pozemek, takže se k nim nepřibližujeme. Já osobně bych dovnitř ani nevkročila, je to nebezpečné. Ani jsme se nedozvěděli, co by se s tím do budoucna mělo dít," řekla Dana Kalinová.

Problém se zámkem a stodolami u něj je i v tom, že budovy nepatří jednomu majiteli. Stodoly podle katastru vlastní Státní pozemkový úřad (SPÚ). To ale mluvčí úřadu Monika Machtová nepotvrdila. Budova zámku patří rakouské firmě K+K Internationál, která sídlí v Novém Rychnově a má rakouského jednatele.

Předmět jejího podnikání je koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Ani s jednateli této firmy se nám nepodařilo se spojit.

Výcvik psů

Třetím takovým objektem je dvůr Peklo jen pár set metrů za obchodními centry v Pelhřimově. V minulosti se o něm tradovalo, že je útočištěm například narkomanů a sociálně slabých osob. Dnes má strženou střechu, takže už se v něm nedá přespávat za deště.

Na objektu jsou cedulky, že jde o soukromý pozemek, který slouží jako výcvikový prostor záchranné brigády kynologů Kraje Vysočina. V katastru je jako majitel uveden Martin Jaroš z Prahy, o kterém lze v obchodním rejstříku najít to, že je členem dozorčí rady Star Capital Finance a působil v dozorčí radě firmy Česká rafinérská.

Drobné chátrající „domy hrůzy" najdeme takřka v každé obci nebo městě. V Těchobuzi na Pacovsku jeden takový objekt koupila přímo obec. Podobně se rozhodli zastupitelé v Polesí na Počátecku, kdy obec vykoupila dům v centru u hlavní silnice.

Nechtěla totiž riskovat to, že ho koupí někdo, s kým nebude možná domluva na opravě. Jak uvedl starosta obce Josef Vachek, v budoucnu v úvahu připadá i demolice, respektive začlenění pozemku do prostoru sousedního dětského hřiště.

Karolína Hovorková, Jan Mazanec