„Letos vůbec nebyla první květnová snůška. Už jsme ztráceli naději, že nějaký med uvidíme. Zhruba před čtrnácti dny jsme ale byli příjemně překvapeni takzvanou medovicovou snůškou," uvedl předseda základní organizace Českého svazu včelařů 
v Humpolci Jaroslav Bártl, který je zároveň předsedou okresního výboru včelařů 
v Pelhřimově.

Bártl také vysvětlil, že medovicová snůška neboli dřevnatý med je produktem mšice ojinělé, která vytváří kolonie na stromech. Ačkoli je tento med pro včelaře přínosem, jsou s ním i jisté těžkosti.

Problém tkví v tom, že tento med příliš rychle tuhne. Zhruba dvě třetiny ho tedy zůstávají v plástech a nelze je vytočit. Štěstí měli včelaři, kteří med stočili včas.

Zdražování medu

S tímto poznatkem souhlasí 
i František Havel, včelař 
z Humpolce. „Dřevnatý med je ze smrku nebo z borovice, vůbec nejde vytočit. Mně se podařilo získat asi deset procent obvyklé dávky," připustil Havel.

Nemocemi trpí především včelstva na Pelhřimovsku 
a Pacovsku. Kromě moru včelího plodu a dlouhé zimy je tuto sezonu sužuje také extrémně horké léto. Vysoké teploty a s nimi spojené bouřky totiž měly vliv na usychání řepky, plodiny, na kterou se včely slétají často a hojně.
„Musím uznat, že medu je opravdu málo. Zpočátku sezony dokonce med vůbec nebyl, a to i přesto, že kolem mých úlů je spousta polí plných řepky, na kterou se včely běžně slétávají. Jenže když už po dlouhé zimě řepka vykvetla, přišly lijáky a květy řepky zničily, takže včelky neměly co opylovat," vysvětlil včelař ze Sudkova Dolu Josef Fučík.

Další věcí, která se u této sladké pochutiny posuzuje, je kvalita. Podle Bártla obsahuje většina letošního medu příliš mnoho vody. „Povolené množství vody je přibližně dvanáct procent. Tento med jí ale obsahuje mnohem víc," řekl Bártl.

Ceny medu stoupají už nějaký čas. Můžeme ale očekávat další zdražování. Nyní se v pelhřimovském okrese cena jednoho kilogramu medu od včelařů pohybuje okolo sto dvaceti korun.

A to si místní mohou ještě výskat, kupříkladu v Praze za jeden kilogram tmavé pochoutky totiž zaplatíme více než sto padesát korun.
Včelaři ale během léta nemusejí vyrábět pouze med. Plásty, s jejichž vytáčením mají momentálně velké potíže, si buď ponechají na příští rok, nebo z nich vyrobí alkoholické nápoje. Podle Havla včelaři z takových plástů vyrábějí medovinu nebo domácí slivovici.

Všechny, kteří se o profesi včelařů zajímají a chtěli by se o ní dozvědět co nejvíce, uvítá Včelařský skanzen v Humpolci. Tento kulturní stánek zachovávající jedno z nejstarších řemesel byl založen při stém výročí vzniku Včelařského domu na humpoleckém Dolním náměstí. „Všichni, kteří k nám zavítají, mají možnost seznámit se s historií včelařských úlů od nejstarších po ty současné. Součástí skanzenu je též výstavní síň, kde návštěvníci uvidí včelařské pomůcky a potřeby. Nechybí ani fotodokumentace naší činnosti," dodal Bártl.

A neubývá ani mladých včelařů. V našem okrese existuje čtrnáct základních organizací včelařů. A například do té humpolecké přibylo před dvěma roky čtrnáct nových zájemců o tuto profesi. Překvapivé je, že se jednalo hlavně o mladé muže zhruba do čtyřiceti let.

Karolína Hovorková