Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běžkaři zažili skvělou sezonu

Vysočina – Teploty okolo nuly a nedávný déšť už na Žďársku smazaly téměř veškeré stopy pro běžkaře.

26.2.2017
SDÍLEJ:

Ne vždy byly stopy připravené ideálně, spokojenost lyžařů však jasně převažovala.Foto: Deník/Jaroslav Loskot

Lyžařská Magistrála Vysočiny se rozpustila, zbylo po ní jen několik málo pozůstatků na zastíněných místech v nejvyšších polohách. I tak si letos milovníci bílé stopy přišli na své. Lidé, kteří se starají o její údržbu, se však občas dost zapotili, než vyhověli všem. „Letos jsem opravdu nadšená, tolik strojově upravených tratí jsem ještě nezažila. I když to mohlo ještě chvilku vydržet, užila jsem si to," prohlásila Alice Hradilová z Kadova, která si běžky do počátku tohoto týdne připínala prakticky denně.

Radost běžkařům přinesla především unikátní síť lyžařských tratí nazvaná Magistrála Vysočiny. Ta protínala Žďárské vrchy od Bystřice nad Pernštejnem až po Žďár nad Sázavou a od Hlinska až po Nové Město na Moravě. Její vytvoření ovšem nebylo jednoduché.

Například Bystřice nad Pernštejnem se k lyžařské Magistrále Vysočiny připojila až poté, co její představitelé obdrželi dopis od rozhořčeného běžkaře.

„Úplně jsme zapomněli, že dohoda o vysočinské magistrále existuje. Předešlé zimy byly na sníh skoupé, a tak se žádná magistrála nekonala. Až ve chvíli, kdy přišel dopis, v němž nám lyžař z Brna vyčetl, že si musel sám v hlubokém sněhu prošlapávat stopu, aby se mohl napojit z našich tratí na ty novoměstské, jsme začali zajíždět dál a propojení jsme zajistili," přiznal počáteční pochybení starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Projíždění lyžařských tratí, přestože bylo letos poněkud náročnější, městskou pokladnu v Bystřici nijak zvlášť nezatíží. „V rozpočtu máme na úpravu tratí rok co rok vyčleněno sedmdesát tisíc korun. Kolik jsme letos utratili, to ještě nemáme spočítané. Troufnu si ale říct, že jsme danou částku překročili jen o něco málo, není to nic kritického," sdělil starosta Pačiska. Bystřičtí pravidelně upravují okolo šedesáti kilometrů běžkařských tras.

Novoměstsko, o němž se traduje, že je kolébkou lyžování, má na starosti téměř dvojnásobek kilometrů tratí, a tak tamní města a obce musí sáhnout hlouběji do kapsy. O úpravu se stará mikroregion. „Náš rozpočet je okolo450 tisíc korun na sezonu. Z Kraje Vysočina dostáváme dotaci, přispívají jednotlivé obce i majitelé ubytovacích zařízení. My provozovatelům penzionů a pohostinství, kteří přispějí, na oplátku necháváme projet stopy až k jejich podnikatelskýmobjektům," vysvětlil místopředseda mikroregionu Novoměstsko Stanislav Marek.

Na projíždění novoměstských tratí mohou přispívati sami běžkaři. Na lyžařských rozcestnících je uvedeno číslo účtu veřejné sbírky, kam mohou dobrovolníci poslat libovolný příspěvek, který bude využit na údržbu běžkařských tras. „Moc peněz tam ale nepřichází," podotkl Stanislav Marek.

OPRÁVNĚNÁ KRITIKA

Novoměstské tratě se hned zpočátku také potýkalys určitou kritikou jejich uživatelů. „Byl jsem z tamních tras hodně zklamaný. Musel je projíždět někdo, kdo to neuměl. Zatáčky byly příliš ostré a samotná stopa nebyla rovná. Velice špatně se v ní jelo, pořádně jsem se při lyžování nadřel," posteskl si Jaroslav Hrubý z Brna.

Představitelé mikroregionu sebekriticky přiznávají, že stížnosti sypající se na jejich hlavy jsou oprávněné. O bílé stopě se na počátku sezony rozhodně nedalo říct, že je dokonalá. „Projíždění tras máme nasmlouvané se Sportovním klubem Nové Město na Moravě. Pracovník, který v minulosti tratě rolbou projížděl, měl zdravotní problémy. Za něj nastoupil jiný řidič, ten ale nevěděl, jak a kde přesně stopy najíždět," potvrdil Stanislav Marek.

I tento problém měl nakonec své řešení. Do práce se ovšem muselo zapojit mnohem více lidí, než bývá zvykem. „Starostové obcí, okolo nichž trasy vedou, si sedli do rolby a jezdili spolu s řidičem. Trvalo to sice déle, ale nakonec se podařilo projet tratě ke spokojenosti všech lyžařů," poznamenal Stanislav Marek.

Naopak pouze s pochvalou se setkávali lidé starající se o bílou stopu ve Ski regionu Žďársko. „Máme ohlasy z celé republiky a jsou veskrze pozitivní. Běžkaři nás chválili, byli nadšení. Vyplatila se nám kombinace úpravy tratí čtyřkolkou a rolbou. Díky tomu jsme schopni už od osmi centimetrů sněhu vytvořit dokonalé stopy," sdělil Josef Holemář, který běžkařské trasy v okolí Žďáru nad Sázavou projíždí.

Po pěti letech se lyžařská sezona na Žďársku opravdu vydařila. Tratě byly v provozu měsíc a půl v kuse. „V po-rovnání s minulými zimami to bylo dlouho, loni se lyžovalo pouze deset dnů a o rok dříve měsíc, ale s přestávkami. A ještě předtím to byla úplná katastrofa," ohodnotil předešlé zimy Holemář.

A kolik bude letošní úprava běžkařských tratí stát? „Bylo to o něco náročnější než v jiných letech, ale přes-nou částku zatím nevíme. Přispívá město i obce, dostali jsme také dotaci z kraje. Od lyžařů nic nevybíráme," pravil Vladimír Kovařík, ředitel Sportisu, který projíždění běžkařských tras ve Ski regionu Žďársko zaštiťuje.

Dostatek lyžařských příležitostí letos nabídly také stopy kolem krajského města Vysočiny. Zde se o ně starají nadšenci ze sportovního klubu Lyžařské Jihlavsko. Sezona to zatím byla přesně podle jejich představ. „Na vrcholu zimy jsme měli okolo Jihlavy upravených přes 60 kilometrů stop na klasické lyžování a asi 22 kilometrů tratí na bruslení. Z toho se asi o jednu čtvrtinu postaral Ski areál Šacberk," řekl Martin Kratochvíl z Lyžařského Jihlavska.

Kompletní vyčíslení nákladů čeká členy klubu až po zimě. Ještě totiž předpokládají, že se zima na krátký čas vrátí v březnu. „Pokud by to mělo smysl, tak bychom ještě zvážili krátké upravení okruhu Nový Hojkov nebo Vysoká," zmínil Kratochvíl. Na Novém Hojkově panují tradičně nejlepší sněhové podmínky díky nejvyšší nadmořské výšce. Okruh je ovšem mimo katastr Jihlavy, proto jeho úpravu platí široká veřejnost a také rezervy Lyžařského Jihlavska. „Například se to platí z vybraného startovného pořádaných závodů. Veřejnost také může přispívat na transparentní účet klubu," poznamenal Kratochvíl. Na okruhy, které jsou příměstské, tedy Okrouhlík, Zaječí skok či Vysoká, přispívá jihlavská radnice.

Zhodnotit, kolik zatím sezona stála, Kratochvíl přesně nedokáže. Vše dělají členové dobrovolně. „Částky nejsou nijak horentní, jedná seo náklady za pohonné hmoty, opravy zařízení a provoz webového informačního systému," dodal Kratochvíl. Během zimy mohli členové otestovat limity techniky. „Na jaře nás čekají opravy, techniku ale obměňovat nehodláme, ani nemůžeme. Plánujeme však její vylepšení," uzavřel Kratochvíl.

Autor: Helena Zelená Křížová, Jana Kodysová

26.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Rodiče v Pelhřimově vysází stromy za své potomky

Libkovanka vsadila už při svém vzniku před deseti lety na zelenou.

Libkovankafest láká na dechovku do Častrova už potřetí

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky ze ZŠ Počátky

Pelhřimovsko - Pelhřimovský deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Pelhřimovsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků každou středu na straně 4 a na webu najdou prvňáčky z Pelhřimovska. Deník si tak mohou koupit na památku. Nyní se představují žáci ze ZŠ Počátky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení