Želivský klášter nechává opravovat bytovou jednotku, kde se běženci mohou natrvalo usadit, Dětský domov Senožaty ubytoval dva chlapce z Afghánistánu a dva ze Sýrie a s žádostí o pomoc jsou oslovováni také majitelé letních rekreačních zařízení.
Zřejmě první zkušenosti s uprchlíky v okrese sbírali pracovníci senožatského dětského domova. Do dvou krizových lůžek ulehli 30. srpna chlapci z Afghánistánu, kteří se v cizím státě ocitli bez rodičů a příbuzných. Podle všeho rodiče zatím zůstali v Afghánistánu, synové měli dorazit do Německa a tam požádat o azyl. Oba chlapci z domova utekli.
Další týden v úterý přišli do senožatského domova další dva chlapci, tentokrát ze Sýrie. „Ti ale také utekli," uvedl starosta Senožat Zdeněk Vaněk s tím, že podle informací od ředitelky domova Martiny Buchalové Horské byla s běženci nesnadná práce. „Neměli u sebe doklady a nebylo možné se s nimi domluvit," zmínil Vaněk.
Dodal, že se s ředitelkou zařízení dohodl, aby ho o dalších případných příchodech uprchlíků informovala. „Místní tuto situaci neřeší, zatím se mě nikdo na běžence neptal," doplnil starosta.
Zatímco senožatský dětský domov nabízí dočasné ubytování na osmi krizových lůžkách, želivský klášter chce uprchlíkům poskytnout zázemí natrvalo. Uvedl to želivský opat Jáchym Jaroslav Šimek. „V současné době zedníci pracují na opravách bytové jednotky. Máme i další místa, kde by běženci mohli zůstat. Neuvažujeme o tom, že by tu byli na přechodnou dobu, naopak, chceme jim poskytnout domov na delší čas, jsme ochotní jim pomoci najít práci, aby tu mohli žít," nastínil duchovní.
Jak ovšem podotkl, dosud se žádní uprchlíci, kteří by chtěli v Želivě zůstat, neobjevili. „Jsem v jiné pozici než kněží na farách, protože jako ordinář mohu za klášter rozhodovat. Kněží jednají podle společné domluvy," dodal opat premonstrátského kláštera s tím, že cítí podporu českých biskupů. Ti na červnovém jednání odsouhlasili, že uprchlíky budou přijímat.
Na otázku, zda už přemýšleli, jak budou řešit jazykovou bariéru, opat Jáchym Jaroslav Šimek odpověděl, že on sám by chtěl začít „louskat" arabštinu. „Samozřejmě by byla výhoda, kdyby uprchlíci uměli anglicky," zapřemítal opat.
Želivský opat dále doplnil, že by pro uprchlíky určitě zařídili výuku českého jazyka. „Otázku ohledně pracovníků, kteří by se naplno věnovali běžencům, musíme řešit s krajem a dalšími příslušnými institucemi. Samozřejmě ale, že bychom pomoc například sociálních pracovníků rádi využili," uvažoval opat.
Zvažovali sbírku
Také Oblastní charita Pelhřimov se chystá být migrantům nápomocná. Ale ani ona se s žádnými běženci, kteří by její služby vyhledávali, nesetkala. „Naše pomoc se odvíjí od pokynů Diecézní charity České Budějovice. My jsme nyní připraveni pomoci uprchlíkům v nouzi. Už jsme například řešili, zda vyhlásíme materiální sbírku, ale nakonec jsme došli k závěru, že vlastně nevíme, co konkrétně je třeba a kam bychom to vlastně měli dopravit," informovala vedoucí pelhřimovské charity Martina Kábelová s tím, že nyní mapují, kde v kraji by se našly volné kapacity pro uprchlíky. Charita může migranty na krátkou dobu ubytovat, dát jim najíst a popřípadě zařídit transport do zařízení pro uprchlíky. Kábelová dodala, že veřejnost s pomocí prozatím vyčkává, i když už je připravena přiložit ruku k dílu. „Setkávám se s tím, že lidé jsou ochotni pomoci a že nyní čekají, co konkrétně bude potřeba," sdělila ředitelka pelhřimovské charity.
Majitel Rekreačního zařízení Želivka Stanislav Pihávek potvrdil, že je příslušné státní orgány oslovily, zda by se v případě potřeby migrantů ujali. Zatím prý o této prosbě uvažují. Majitel dětského letního táboru Kalich v Kamenici nad Lipou Antonín Hubený neprozradil, zda byl s žádostí o pomoc také osloven, či nikoliv. „Nicméně bych tábor chtěl využívat pro ty účely, pro které tu je," komentoval Hubený.
