„Kromě toho, že na sobě zakusil české dějiny 20. století se vším všudy,  tak měl v sobě nesmírnou vnitřní vřelost, bez patosu a velkých slov. Jeho křesťanství nebylo zapouzdřené, ale otevřené, a setkání s ním skutečně uzdravovalo,“ vzpomněl básník Miloš Doležal, který pochází z Ledečska a za Tajovským jezdil jako svým duchovním učitelem.

Českobudějovický biskup Jiří Paďour při mši Tajovského přirovnal k čihošťstkému faráři Josefovi Toufarovi, kterého v 50. letech komunisté umučili. V souvislosti s případem takzvaného čihošťského zázraku zatkli i Tajovského.

„Máme před sebou tvář pana opata, která je probolená, a přitom mírná a radostná. Odráží tak tvář Ježíše, který říkal: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Ten požadavek opat Tajovský naplnil beze zbytku. Své věznitele nikdy neproklínal,“ zmínil biskup.

Bude to výborný

Mladý a nadaný řeholník převzal správu želivského kláštera v roce 1948 a hned dva roky poté byl zatčen a obviněn z velezrady poté, co Státní bezpečnost tehdy v klášteře nastrčila zbraně. Překazila tak jeho smělé plány, kdy chtěl z kláštera vytvořit moderní duchovní a vzdělávací centrum, navázané na církevní gymnázium a křesťanskou akademii.

Po roce 1989 pak obnovil činnost kláštera, který sloužil jako internační tábor pro duchovní a protialkoholní léčebna. I když už měl podlomené zdraví, stále se zajímal například i o moderní umění.

„Obdivoval jsem ten paradox mezi jeho silnou vůlí a chátrající tělesnou schránkou. Při natáčení rozhovorů seděl úplně vodorovně shrbený nad stolem, jak trpěl bolestmi, a i několik vteřin bojoval o každé slovo, aby se dobře vyjádřil. Několikrát jsme mu nabídli přerušení rozhovoru, ale většinou to odmítl,“ vzpomněl publicista Aleš Palán, který s Janem Paulasem vydal s Vítem Tajovským knižní rozhovory.

Optimismus a víru Tajovského zmínil v kázání i nejvyšší představený českých premonstrátů Michael Josef Pojezdný. „Jeden den jsme se spolu bavili o nějaké těžké, nepříjemné věci.  A druhý den už mi volal plný naděje a říkal, že to bude výborný. Výborný bylo jeho oblíbené slovo,“ řekl.

Želivská komunita, která teď čítá 37 členů, si odkaz Tajovského připomene celý rok – nejen říjnovou konferencí, duchovními cvičeními a založením Vzdělávacího institutu Víta Tajovského, ale také přestavbou zahrady, rajského dvora a křížové chodby.

JAN MAZANEC