Opravdu se můžu přihlásit k moravské národnosti? To je super, určitě to udělám. Aspoň tady těch Čecháčků bude zase o něco méně, smála se Marie Chytková z Třebíčska. Právě Třebíčsko a Žďársko jsou dva regiony Vysočiny, kde je moravské cítění nejsilnější. .

Při posledním sčítání lidu se k moravské národnosti v kraji přihlásilo celkem 35 512 lidí. „Odpovídá to sedmi procentům obyvatel. Nejvíce lidí se přihlásilo k moravské národnosti tradičně na Třebíčsku a Žďársku. To koresponduje s faktem, že třebíčský okres leží výhradně a žďárský okres z podstatné části na moravské půdě. Navíc se východní, respektive jihovýchodní části obou okresů již svažují k Brnu, kde je moravské cítění tradičně silnější,“ vysvětlil Jiří Teplý z krajské pobočky Českého statistického úřadu v Jihlavě.

Nejvíce lidí s moravskou národností se přihlásilo v roce 1991. „Tehdy jich bylo téměř sedmaosmdesát tisíc. V roce 2001 počet výrazně klesl, lidí hlásících se k moravské národnosti bylo lehce přes šestadvacet tisíc. Při zatím posledním sčítání došlo opět k mírnému nárůstu,“ vyčíslil Jiří Teplý.

Podle některých obyvatel Vysočina je ale těžké určit, zda jsou ještě Češi nebo už Moravané. „Cítím se být "Vysočiňanem", ale moravská kultura je mi velice blízká a snažím se na věci dívat mnohdy jako Moravák.  Vždy jsem vnímal, že Žďár nad Sázavou leží na rozhraní a vzpomínám, že už jako dítě jsem chodil s rodinou na "konec světa". Jde o označené místo na konci Hamrů nad Sázavou, kde jsem měl babičku. Je tam vybudovaná dřevěná celnice a hadrový celník s cedulí "konec světa". Celnice představuje pomyslnou hranici mezi Čechami a Moravou. A tak se vlastně cítím stále jako pravý "Čecho-Moravák",“ přemítal operní pěvec Jakub Pustina ze Žďárska.

Vysočinou prochází i historická zemská hranice, která dělí kraj na českou a moravskou část.

Zřejmá je například v Jihlavě, kde jsou u cest hraniční kameny, tzv. Pylony. „Nechala je postavit Marie Terezie v rámci vyřešení sporů o přesné vymezení tehdejší česko-moravské hranice, kterou komisionálně zaměřili a vytyčili v roce 1750. Samotné pylony byly postaveny v roce 1752. Autorem všech pylonů je sochař Václav Viktor Morávek,“ uvedl mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk a doplnil i osobní vzpomínku. „Vyrůstal jsem v Jihlavě na Bedřichově, bydleli jsme v Česku, ale do obchodu jsme chodili kolem hraničníku na Moravu. Pamatuji si, jak mě fascinovala vyprávění od mého tatínka a dědečka o zemské hranici. Představoval jsem si, jak tady třeba kdysi „projížděl“ kočár s Marií Terezií a s kamarády ze školy jsme u hraničníku skákali z Čech na Moravu a zpátky,“ zavzpomínal.

Počet obyvatel hlásících se k moravské národnosti na Vysočině během sčítání lidu

Okres Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011
Havlíčkův Brod 548 213 189
Jihlava 8 690 1 801 3000
Pelhřimov 381 117 102
Třebíč 40 622 12 793 18 366
Žďár nad Sázavou 36 674 11 221 13 855
Celkem Kraj Vysočina 86 915 26 145 35 512