Možná proto byl na jednom pelhřimovském obchodě s norským textilem nápis „Norsko není v Asii". Jenže pilní a skromní obchodníci časem ze stánků a průjezdů přesídlili do „kamenných" obchodů a teď se z měst přesouvají i do menších sídel, kde konkurují přežívajícím prodejnám potravin.

Lidé si oblíbili jejich úslužnost, jejich děti patří mezi špičkové studenty – jen pár jejich krajanů jim kazí pověst nekalým podnikáním.

Typický případ, kdy Vietnamci využili „mezery" na trhu, je obchod v Libkově Vodě. Donedávna ho provozovala Jednota, pak ho zavřela a jeho budoucností se delší dobu nikdo důsledně nezabýval. Poté ale převzal iniciativu libkovodský zastupitel Luboš Krejčí. „Kontaktoval jsem některé prodejce s tím, jestli by neměli zájem. Několik se jich přijelo podívat a objevily se i nabídky," řekl.

Datum, kdy se pro Libkovodské znovu obchod otevře, zatím není známé. „Zájemci nechtějí nic slibovat, teprve shánějí zařízení," vysvětlil Krejčí s tím, že se místní ptají, kdy už prodejna bude otevřená, a někteří se ochotně zapojili i do brigády, kdy se v objektu uklízelo a bílilo. „Žijí tu lidé důchodového věku, kteří si raději nakoupí přímo ve vsi, než aby jezdili pro nepatrně levnější zboží do města. Se započítáním nákladů na cestu by se jim to beztak nevyplatilo," podotkl Krejčí.

Širší sortiment

Prodejnu nyní povedou Vietnamci – podle zastupitele jsou jako obchodníci skromnější a lze předpokládat, že budou mít otevřeno déle než jiní prodejci a nabídnou i širší sortiment. „Základem budou potraviny, k sehnání by tam měla být ale i základní drogerie, domácí potřeby a okrajově i oblečení. Výhodou je podle mě i řešení obchodu jako samoobsluhy. Dříve tu byl pultový prodej, takto budou lidé mít více času a klidu vybrat si zboží," doplnil Krejčí.
Dvě „vietnamské" prodejny se během posledních dvou let objevily i v Červené Řečici. „Jedni Vietnamci jsou v nájmu, druzí koupili bývalou prodejnu smíšeného zboží," uvádí starostka města Zdeňka Bečková s tím, že na prodejce nezaznamenala žádnou stížnost.

„Já jdu nejdřív sem, mají tu dobré křupavé rohlíky, a teprve to, co tu nemají, dokoupím v Jednotě. Tady mají otevřeno denně od rána do večera," vysvětluje starší obyvatelka před obchůdkem na červenořečickém náměstí, který vede Bui Danh Nam.

„Dvanáct let jsme byli ve Vlašimi, teď jsme tu. Lidi jsou tu dobří. Komu vadí, že jsme Vietnamci, tak nepřijde. Navíc to zboží není výroba z Asie," naznačuje usměvavý Vietnamec rozdíl mezi jím a zažitým stereotypem svých krajanů, prodávajících textil. Nejdražší je podle něj nájem a provoz chladicích boxů.
„A v zimě musím mít kabát," ukazuje jeho žena na sebe a přímotop, jediný způsob vytápění objektu přes zimu.

Vietnamské obchodníky najdeme i v Počátkách, kde provozují tři prodejny s potravinami a jeden obchod s oděvy, galanterií a hračkami.
Jak říká starosta Karel Štefl, asijští podnikatelé si ve městě získali zákazníky hlavně tím, že zvláště prodejny s potravinami mají dlouho otevřeno. „Lidé si tam mohou nakoupit každý den, a to včetně víkendů a svátků, což řada místních vítá," uvádí.

Kladně o Vietnamcích hovoří i starosta Senožat Zdeněk Vaněk. V obci mají Asiaté prodejnu se smíšeným zbožím s otvírací dobou denně od 7 do 19 hodin, v neděli pak od 8 do 18 hodin.