Policejní šetření se posunulo k pátrání v konkrétním terénu a v pondělí bylo završeno nálezem kosterních ostatků přímo na místě údajného hromadného hrobu.

Informace, které jako první přinesl Deník, se tak s největší pravděpodobností zakládají na pravdě. U Dobronína je hrob tamních německých obyvatel, které těsně po válce zavraždili dosud neznámí pachatelé. Těmi možná byli zdejší čeští obyvatelé.

V rámci vyšetřování odkryl bagr na louce u Dobronína první vrstvu zeminy včera v ranních hodinách. V tu chvíli ještě nikdo z přítomných policistů či archeologů nevěděl, jestli skutečně nějaké tajemství odhalí. Ve 13 hodin však již mohl policejní vyšetřovatel Michal Laška konstatovat: „V současné době můžeme potvrdit, že byly nalezeny lidské ostatky, konkrétně kosti. a kromě toho i kožené oblečení. Ale práce jsou na začátku, takže nemůžu říct nic o počtu mrtvých nebo jestli je na kostech nějaké zranění. Pracovat se bude, předpokládám, do konce týdne.“

Podle řady domněnek a nepřímých svědectví a především na základě informací z německé strany by v hrobě mělo být asi patnáct zabitých českých Němců.

V archivech v Česku či kronikách není o události nikde ani zmínky. Informace o hromadném hrobě českých Němců však přicházely ze strany německých pozůstalých. Dnes ale podle policie žije v Jihlavě ještě jeden přímý účastník tehdejší události.

Policie případ šetří jako vraždu. „Jestli padne nějaké obvinění, je otázka velmi předčasná. Je nutno zvážit Benešovy dekrety a také jestli se nejednalo o vraždu, která je dnes už promlčená,“ uvedl Michal Laška.

Louka v lokalitě Budínka se nachází asi kilometr za Dobronínem. Jedná se o prostor osmdesát krát osm set metrů. Na první pohled není nijak nápadná. Vede kolem ní polní cesta, která byla před šedesáti lety hlavním dopravním spojením s dalšími obcemi.

Genetická analýza

Jak uvedl vyšetřovatel Laška, někteří z místních obyvatel měli přibližnou představu, kde místo údajného hrobu leží: „Celou situaci musíte vnímat jako věc starou šedesát let. Někteří svědkové říkali: Ano, my přesně víme, kde se ten hrob nachází, my jsme tam chodili s babičkou, s tetou. Ale když je vezmete přímo na tu rozlehlou louku, je to pro ně poměrně složité. Je ale pravda, že dva ze svědků, které jsme v této kauze vyslýchali, tak se – co se týká místa hrobu – docela trefili.“

V celé kauze byly vyslechnuty desítky lidí. Vyšetřování případu probíhá i v Německu, kam byli po válce na základě poválečných Dekretů prezidenta republiky odsunuti předpokládaní pozůstalí zdejších obětí. Policisté z jihlavského krajského ředitelství spolupracují s německými úřady. Následovat bude identifikace nalezených ostatků, například pomocí genetické analýzy, která se porovná s příbuznými obětí.

Konec války = i hromadné vraždy
Po skončení druhé světové války nastal v obnoveném Československu nejprve takzvaný divoký odsun tehdejších českých Němců žijících na území republiky. Především při těchto divokých „honech“ na české Němce docházelo k masovým vraždám. O život ale přicházeli často také nevinní čeští Němci, a to i při již státem organizovaném odsunu německého obyvatelstva. Asi nejznámějším excesem v Česku je ústecký případ.⋌(edi)
ÚSTÍ NAD LABEM:
Masakr údajně odstartoval 31. července 1945 výbuch muničního skladu
v Ústí nad Labem, při němž zahynulo 27 lidí. Vzápětí po výbuchu se v ulicích města rozpoutal masakr místního německého obyvatelstva. Oběti byly stříleny, ubíjeny, ale také topeny v Labi. Přesný počet mrtvých dodnes není znám, podle historiků však zahynulo minimálně 43 lidí, maximálně 100. Jejich smrt měla být odplatou za výbuch v továrně, označený za německou sabotáž. Zřejmě ale šlo o pouhou nešťastnou náhodu.⋌Zdroj: ČTK