Připomínky méně či více vzdálené minulosti, které tu archeologové loni i v předchozích letech objevili, se veřejnosti představí v nové publikaci.

Spolupráce Města Humpolec s archeologickým ústavem začala v roce 1994. K nálezům na Orlíku dochází nikoli čistě ze zájmu archeologů, ale spíše v souvislosti se zajištěním zdiva, kdy je potřeba zasáhnout do terénu.

„Od roku 2008 se práce soustřeďují především kolem opevnění hradu a přitom jsou nacházeny artefakty jako zbytky keramiky, kostí, kachlů, střepy nádob či zbytky kovových předmětů. Mezi nejmladší nálezy patří prvorepublikové mince, zatímco nejstarší pocházejí z patnáctého století," sdělil vedoucí Odboru životního prostředí a památkové péče Městského úřadu v Humpolci František Kocman.

Šlechtici sáňkovali

Jeho slova potvrdil archeolog Bohumír Dragoun, který přiblížil nálezy konkrétněji a doložil, že loňský rok byl na ně opravdu bohatý.

„Zmínil bych šachovou figurku z rohoviny nebo například z hovězí kosti zhotovenou sanici od sáněk, což pro nás vcelku překvapivě vypovídá o tom, že šlechta tomuto sportu holdovala. Dále jsme našli drobné mince, spoustu keramiky či visací zámek a specifikem je také obrovský soubor kachlů, který právě nyní v zimních měsících budeme dávat dohromady a jemuž chceme do budoucna věnovat i vlastní studii," jmenoval archeolog výjimečné nálezy loňského roku.

Jak naznačil, přes zimu čeká na archeology, kteří ukončili práce na Orlíku na přelomu listopadu a prosince a do terénu se hodlají vrátit zřejmě v květnu, úkol vykopávky zpracovat.

„Teď je třeba všechno umýt, nakonzervovat a připravit pro prezentaci, protože bychom nálezy chtěli představit veřejnosti," doplnil Bohumír Dragoun, který se na hrad vrací opakovaně už dvacet let.

Zajímavý příběh rodiny Leskovců

Orlík, který je miniaturou klasického hradu, podle něho vábí zájemce o historii příběhem rodiny Leskovců, která se po zbohatnutí dostala mezi šlechtu.

Nálezy z Orlíku archeology přesvědčují také o skutečnosti, jak pouhý malý region dovede vypovídat o širší historii.

Tým archeologů, který donedávna vedl zesnulý Tomáš Durdík a do jehož čela se nyní postaví Jan Frolík, má v době mezi sezonami také čas věnovat se hlouběji dataci nálezů. Nejvíce toho pamatuje keramika, která je ale zároveň nejpoškozenější.

Možná už na konci třináctého století

Určení jejího stáří není jednoduché, ale bližší zkoumání možná napoví, že byl Orlík pravděpodobně jako strážní hrad zlatodolů postaven už na konci 13. století.

V budoucnu se předměty, jejichž ošetření je hrazeno z prostředků města, možná na hrad zase vrátí, aby se staly součástí tamních expozic. „Představeny budou také v dalším díle knihy Humpolec v zrcadle času věnovaném archeologii, měl by vyjít v létě," informoval František Kocman s tím, že i přímo do Humpolce se artefakty možná podívají nejen na obrázcích.

„Máme v úmyslu také uspořádat výstavu v Muzeu doktora Aleše Hrdličky v Humpolci, kde by si návštěvníci mohli prohlédnout kromě exponátů z Orlíku také například nálezy z Herálce," uzavřel.