Přestože se ve stromolezectví konají i mistrovské závody a ti nejlepší se cíleně na takové soutěže připravují, zůstává tato disciplína něčím, co arboristé potřebují pro svoji každodenní praxi. „Ošetřování stromů je svým způsobem něco jako příprava na závody, na druhé straně nám závody, setkání s kolegy, pomáhá naopak při práci,“ připomněl Martin Kott, organizátor sobotní soutěžní přehlídky v Počátkách i arborista, který se tímto oborem živí.

Stromolezecká technika se při praktickém ošetřování stromů začala v České republice využívat ve větší míře v posledních patnácti dvaceti letech. Výzva směrem k těm, kteří se údržbě zeleně a ošetřování stromů věnují, byla jasná: Bylo nutné stromolezeckou techniku si osvojit.

„Dříve se stromy ošetřovaly z plošin, ale tento postup už patří minulosti. Plošiny jsou dobré k úpravě živých plotů, ne k profesionální údržbě stromů,“ poukázal na vývoj oboru a rostoucí význam praktického stromolezectví Martin Kott.

Radovan Němec z Luk nad Jihlavou, který v příštím roce oslaví padesátiny a jemuž ostatní z komunity říkají stromolezecký dědeček, se začal stromolezectvím zabývat až po pětatřicítce. Ošetřování a údržbě zeleně a práci v lese se věnoval už dřív, s motorovou pilou si rozumí báječně, ale právě vývoj oboru ho přiměl osvojit si stále potřebnější postup.

„Jen za tu dobu, co se stromolezectví věnuji, se objevily novinky, které je dobré znát,“ poznamenal na příkladu různého počtu lan podle techniky práce.

Arboristika podle Martina Kotta vůbec prošla za poslední roky vývojem, který přináší nové postupy. „V poslední době se například ustoupilo od zamazávání ran a zastřešování dutin, což bývalo běžné,“ ilustroval na dalším případu vývoj arboristiky, kterou označuje v jistém smyslu za vědu.

Podstata ošetřování městské veřejné zeleně ale zůstává stejná. „Naší snahou je prodloužit stromům život a zajistit, aby neohrožovaly okolí, tedy svými zásahy docílit provozní bezpečnosti stromů,“ zdůraznil Martin Kott.

„Stále se setkáváme s tím, že po nás lidé žádají porazit stromy, protože si myslí, že už jsou příliš staré a nebezpečné, přičemž kvalitní ošetření může vyřešit oba problémy. Někdy se ale ukáže, že žadateli jde pouze o to, že ze stromu padá listí, které ho obtěžuje a přidělává mu práci,“ dodal.

Desítka soutěžících lezců v sobotu sobě navzájem i přihlížejícím, kteří se na dění v koruně jilmu v počáteckých Komenského sadech přišli podívat, ukázala, že se stromy může žít člověk v užitečné symbióze.

A protože šlo i o sportovní měření sil, sluší se připomenout, že si nejlépe vedl Šimon Böhm před Tomášem Goláněm a Václavem Studeným. „Někteří přijeli do Počátek letos poprvé a pomohli zvýšit úroveň soutěže. Na druhé straně tady byl i devatenáctiletý Adam Sedlák z Jihlavy, který lezl soutěžně úplně poprvé,“ doplnil informaci k sobotním arboristickému klání v Počátkách Martin Kott.