Jan Peknik Kozák, který jakožto londýnský rodák vede anglickou konverzaci v pelhřimovské ZŠ Komenského, se domluví i v Čechách.

Co vás přivedlo do Pelhřimova?
Narodil jsem se v Anglii, moji rodiče ale pochází z Čech.  Kousek odsud, v Želivě, máme chalupu, na níž nyní přebývám. Přišel jsem sem, neboť už mě unavoval londýnský život. Zachtělo se mi zkusit to někde na venkově, blíž přírodě.

Co soudíte o přínosu lektorství ?
Myslím, že konverzace s jakýmkoliv rodilým mluvčím je pro děti důležitá. Ostatně, je to na nich vidět. Pokud si nemohou vypomoci nějakým tím českým slůvkem, musejí se více snažit. I proto jsme se s učitelkami dohodli, že ačkoliv česky mluvím, v hodině budu předstírat, že vůbec nerozumím. Je to taková hra.

Jak dlouho ji chcete tady hrát?
V Čechách jsem dva roky. Zatím nemám žádný plán. Uvidíme, jak se to vyvine.

Můžete porovnat české a anglické žactvo?
Čeští žáci mi připadají mnohem ukázněnější, vychovanější. Naše děti jsou hubatější, rozívené.

A jak nahlížíte na zdejší život?
Co jsem zatím měl možnost posoudit, živobytí tady mi připadá těžší. V Anglii se lidé uživí snáze třeba i méně důležitými pracemi, platově jsou na tom mnohem lépe. Co do kvality života je to ale tady velice příjemné.

Jste pořád mladý. Už víte, čemu se chcete věnovat do budoucnosti? Bude to učitelství?
Školství mě zajímá. I v Anglii jsem učil, jen trochu v jiném oboru. Vystudoval jsem všeobecnou uměleckou školu, pokud bych mohl dělat podobné zaměření, nezlobil bych se.

Předpokládáte, že se jednou vrátíte do Londýna?
Ještě nevím. Tady je to fajn. Ale je fakt, že člověk se většinou vrací tam, kde začínal.