Osmdesátitisícové město tak doplnilo „družby“ se slovenským Dolným Kubínem, holandským Waddinxveenem a rakouským Sankt Valentinem.

Starosta Leopold Bambula hodnotí setkání v 900 kilometrů vzdáleném městě kladně. „Překvapilo nás, že v Mukačevě je nezaměstnanost pod dvě procenta. Sídlí tam univerzita i podniky na výrobu prestižních lyží nebo plazmových obrazovek. A dá se čekat, že se tam přesunou další továrny ze Západu,“ říká starosta.

Zmiňuje ale propastný rozdíl mezi městem a chudým horským venkovem, kde chybí vodovody, silnice, kanalizace i veřejné osvětlení – v noci se v obcích nesvítí. A dodává, že tuto odvrácenou tvář postkomunistické země by možná měla řada Čechů vidět už jen proto, aby si vážila českých životních podmínek.

Ukrajinský rekord?

Starostu zaujala i kvalitní kultura. „Vystoupení folklorního souboru i smyčcového orchestru v Mukačevě bylo na špičkové úrovni,“ podotýká. Podle něj je právě kultura vedle sportu a školství jednou z úrovní výměn mezi Pelhřimovem a ukrajinským městem. Pelhřimov by třeba mohl mít výstavu v mukačevském hradě a naopak mukačevské folklorní soubory už dostaly pozvánku na vystoupení při letošním pelhřimovském Festivalu rekordů, jak potvrzuje ředitel Dobrého dne Miroslav Marek.

„Nabídli jsme jim i možnost vytvořit rekord. V úvahu by připadala třeba výroba tamních tradičních vlněných bot nebo valašky ve velkém rozměru,“ doplňuje Marek. Pro něj byl největším zážitkem vděk, se kterým místní vzpomínají na první republiku, kdy Zakarpatí patřilo Československu. „Majitelka turistické četnické stanice v Koločavě si dokonce přála, aby se to tak zase vrátilo,“ dodává ředitel Marek.

Stejný dojem má i starosta. „V Užhorodu jsou ulice a některé domy postaveny podle návrhů českých architektů Gočára a Krupky, na litinových vpustích jsou nápisy v češtině. Když místní slyšeli češtinu, zdravili nás „Dobrý den“ a říkali, že za nás tu bylo nejlíp,“ dodává Leopold Bambula. Už předtím se naopak v Pelhřimově setkal se dvěma seniory, kteří vyrůstali v Zakarpatí a možnost partnerství s Mukačevem prý vítali s dojetím.

Další potenciál spolupráce obou měst Bambula vidí v kontaktech podnikatelů a v rozvíjejícím se cestovním ruchu, kdy na svazích Karpat vznikají moderní horská střediska. V létě naopak turisty lákají typické karpatské poloniny, na kterých se pasou ovce. Partnerství městu pomohl dojednat Kraj Vysočina, který se „druží“ se Zakarpatím jako regionem a přímo přispívá na zateplení škol nebo sociálních zařízení.

O tom ale Pelhřimov neuvažuje, chce dávat peníze jen na propagaci partnerství a výměnu zkušeností a osob. Celkem dává město na zahraniční partnerství 100 tisíc ročně. Formálně mají ještě smlouvu podepsat zastupitelstva obou měst: to pelhřimovské s tím počítá 24. dubna.

Jan Mazanec