Druhý už do souboje nezasáhne a navíc se může změnit systém volby. Řeší se možnost přímé volby, kterou prosazovala hlavně levice. Její klady ale nacházejí i pravicoví politici.

„První důvod je, že lidé nejsou ovce, a myslím si, že miliony voličů lze ovlivnit obtížněji než 281 poslanců a senátorů. A druhý důvod vychází z mé zkušenosti hejtmana. Stal jsem se jím na rozdíl od senátora nepřímou volbou, volili mě zastupitelé. A cítil jsem se více zavázán těm, co mě volili, co si mohu dovolit a co ne, protože kdykoli mohl jeden ze zastupitelů přijít a říci: Dal jsem ti hlas, tak proč neuděláš to, co chci?“ uvedl v Senátu vysočinský exhejtman Miloš Vystrčil (ODS).

Ústavní právníci a řada politologů si myslí, že bez zvýšených pravomocí přímá volba nemá smysl. „Nesouhlasím. Je řada zemí, kde přímo volený prezident má méně pravomocí než český. Pro mne osobně to není nic fatálního. Na chodu státu se nic nezmění. Byla tu ale vůle občanů a hlavně slib politických stran, a ten se má plnit,“ uvedl pro Deník senátor za Pelhřimovsko Milan Štěch (ČSSD). Ten při minulé volbě navrhoval Jana Švejnara. Teď své preference nechce prozrazovat, prý mezi ně nepatří ani Miloš Zeman, ani Vladimír Špidla.

„Osobně bych s přímou volbou prezidenta neměl problém, ale zvážil bych názor soudce Pavla Rychetského, zda by před volbou neměly být vyřešeny zákony související s ústavou. Aby se nestalo to, že půl roku po volbě budeme bez prezidenta,“ řekl pelhřimovský starosta Leopold Bambula. Na obce by způsob volby prezidenta neměl mít žádný přímý vliv.

Jan Mazanec