Na schválení nejdůležitějšího městského účtu to nakonec nestačilo. Zdržení nespočívalo v celkovém nastavení rozpočtu, ani v tom, že celkové výdaje ve výši 175,3 milionu přesáhly o šestnáct milionů příjmovou stránku. Humpolečtí si od nikoho půjčovat nemusí, ztrátu dorovnají z vlastních zdrojů. Ať už je to více než čtyřmilionový přebytek loňského hospodaření, či přesun peněz naspořených ve fondech.

Protáhla se rozprava ohledně některých jmenovitých investic. Jako první – a vlastně i jeden z mála – zvedl ruku zastupitel Václav Kašpar. „Osobně se nemohu ztotožnit s pořízením lanového centra. Nejsem přesvědčen o jeho přínosu a vzhledem k obsazenosti podobného zařízení na nedalekém Křemešníku ani o návratnosti investice. Podle mě se nechá dotyčných dva a půl milionu využít účelněji. Podobné atrakce bych přenechal soukromníkům,“ nechal se slyšet Kašpar.

To už se nadechoval k odpovědi starosta Jiří Kučera. Ten nejprve vyjádřil podiv nad tím, proč se má znovu rozebírat záležitost již jednou projednaná na pracovním zasedání, při němž zastupitelé navrhovatele jasně přehlasovali. Vzápětí nicméně připustil, že na to má každý právo.

„Nemůžeme ale přece neustále jen opravovat silnice a vodovod. Každým rokem se snažíme vypíchnout i jednu volnočasovou záležitost. Letos je to lanové centrum, zpracovaný projekt máme i na in-line stezku okolo rybníka Hadina, o kterou je i na základě ohlasů z iniciativy Váš názor u lidí mimořádný zájem. Tu bychom mohli zkusit udělat třeba příští rok,“ opáčil starosta.

Místostarosta Roman Brzoň navíc upozornil, že v případě vyřazení lanového centra by Humpolečtí museli vrátit přiznanou dotaci.
Václav Kašpar, který ctil svůj názor a při klíčovém hlasování jako jediný se schválením rozpočtu nesouhlasil, však zpochybnil i další investice. Kupříkladu půlmilionový vklad do budování metropolitní sítě, nevyhnutelnost opravy Příčné ulice či dlouholetý záměr postavit chodník do průmyslové zóny u dálnice.

Načež mu starosta v lehkém rozčilení doporučil, aby se více zajímal o dění na radnici. „O vybudování chodníku k CTParku se společně s tamními odbory a Ředitelstvím silnic a dálnic snažíme snad pět let. Je to neuvěřitelně zamotaný případ. Metropolitní síť nám jednou bude vydělávat peníze a pokud se týká celkové opravy Příčné ulice, ta se naopak právě nyní jeví jako velice výhodný počinek. Jestliže nyní volné peníze máme, stavme a opravujme,“ vysvětlil Kučera s tím, že stavební firmy jsou zkraje roku kvůli nedostatku zakázek „hladové“ po práci.

Při výběrových řízeních tak lze ušetřit klidně až třetinu původně plánované ceny. V rozpočtu se tudíž kromě Příčné ulice objevily ve formě pozměňovacích návrhů také obnova povrchu silnic na dusilovském závodišti, oprava Dvorské ulice a zateplení kina.

To nic nemění na skutečnosti, že Humpolečtí sestavili letošní rozpočet pro jistotu opatrněji. „Nechají se předpokládat nižší daňové příjmy, méně peněz bude i od státu, neboť některé agendy se odstěhovaly z našeho úřadu jinam. A už vůbec nikdo nyní netuší, kolik peněz přiteče z hazardu. Pochopitelně budeme jedině rádi, pokud se pesimistické vize nenaplní,“ uzavřel starosta Kučera.

humpolecký rozpočet v součtu
Příjmy: 159 milionů korun
- z toho daně 106,9 milionu, nedaňové příjmy 34,3 milionu
Výdaje: 175,3 milionu
- z toho běžné výdaje 139,3 milionu, kapitálové výdaje 35,9 milionu
Financování: 16,3 milionu
- dorovnání rozpočtu se děje výhradně prostřednictvím vlastních zdrojů