Nejkřiklavějším případem Pelhřimovska je Červená Řečice, kde velkostatek se zámkem do Února 1948 patřil pražskému arcibiskupství a obec obklopuje množství církevních pozemků.

Ty město dosud nemohlo odkoupit, byly blokovány a dočasně spravovány státním Pozemkovým fondem, nemohlo se na nich nic dít. Zatím není jasné, zda budou církvi vydány všechny. Vráceny nemusí být ty, které nesplní restituční nárok nebo na kterých je nějaká stavba.

Pro město je klíčové určení vlastníka. „Pokud budou pozemky vydány církvi, můžeme jednat o odkupu s církví, pokud zůstanou státu, budeme jednat se státem,“ říká starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková. V územním plánu je rozvoj města plánován i na blokovaných pozemcích, jde i o parcely pro rodinné domy.

O ty je ve městě zájem a jsou mnohem levnější než v Pelhřimově. Město před třemi lety po několikaletých jednáních odkoupilo od soukromého vlastníka jediný vhodný pozemek pro zástavbu a v první etapě připravilo devět parcel. Ty jsou už prodané. Druhá etapa se 17 parcelami je připravena projekčně, ale brzdí ji právě to, že příjezdová komunikace přechází přes církevní pozemek a jinak prostor řešit nelze.

„Předpokládám, že většina pozemků vydána bude, ale nevím, jak se bude konkrétně postupovat a jak dlouho to bude trvat,“ dodává starostka Bečková. Podle bývalého lidoveckého poslance Jana Kasala z Podivic samotný zákon vše nevyřeší. „Teprve pak nastoupí individuální jednání a obávám se, že to nebude na týdny nebo na měsíce,“ říká Kasal.

Odpůrci restitucí argumentují tím, že neexistuje přesný soupis majetku. Podle vedoucího správy majetku pražského arcibiskupství Karla Štíchy ale restituce soukromníkům také nevyžadovaly soupisy a vše se řešilo podle pozemkových knih.

U problémových pozemků se pouze musí provést zaměření. „Ale ta část pozemků, která se bude zaměřovat, by neměla překážet vydání ostatních, bezproblémových pozemků a ty by se měly vypořádat do roka,“ vysvětluje Štícha a to se podle něj týká i Červené Řečice.

Brzda pro školku

Kromě ní se možnosti rozvoje otvírají i pro Novou Cerekev a také Rynárec. „Na rozhodnutí vlády jsme čekali několik let. Rozvoj obce totiž už dva, tři roky stagnuje. Přitom lidé mají o stavění rodinných domků v Rynárci enormní zájem,“ upozorňuje starosta Pavel Kopecký. Zatím se stavělo jen na pozemcích soukromých vlastníků.

Římskokatolická církev vlastní v Rynárci přibližně čtyři hektary pozemků, například vedle hřbitova, pod areálem zemědělského družstva nebo směrem k Pelhřimovu. „Pokud to vyjde, tak počítám, že do dvou let po schválení bychom do prodeje mohli pustit okolo patnácti až dvaceti parcel,“ uvádí starosta.

A dodává, že obec má veškerou občanskou vybavenost. „Kdybychom měli pozemky už dříve, tak si myslím, že většina rodinných domků, které nyní stojí na Polním dvoře v Pelhřimově, by mohla stát u nás v Rynárci,“ říká Pavel Kopecký.

Blokované pozemky brzdí i stavbu nové mateřské školy. Ta současná je zastaralá a malá. Proto začali rynárečtí zastupitelé vyřizovat dokumenty ke stavbě nové, která má vyrůst v areálu základní školy.

Jenže pozemek o výměře 1000 metrů čtverečních patří církvi. „Ta nám směnu pozemků schválila. Potřebné materiály jsme zaslali na Pozemkový fond. Přibližně rok čekáme na odpověď. Je smutné, že jim nestojíme ani za zaslání verdiktu,“ posteskl si starosta obce, která má 590 obyvatel a veškerou potřebnou vybavenost: základní a mateřskou školu, poštu, hostinec, prodejnu, knihovnu, dvě sportovní hřiště a tělocvičnu, nechybí dobrá dopravní obslužnost autobusem a vlakem.

Alexandra Knapová, Jan Mazanec