V dalších vydáních Deníku budou následovat podobné rozhovory s dalšími starosty měst na Pelhřimovsku.

Jaká byla nejdůležitější investice města v loňském roce?
Loni jsme se hodně soustředili hlavně na zateplení škol Komenského a Osvobození, což dělalo dohromady přes 40 milionů korun, přes polovinu z toho tvořila dotace. Ve druhé jmenované škole jsme navíc upravili tělocvičnu – je největší v Pelhřimově a jen v ní lze hrát florbal. Oříškem v této škole také bylo odstranění azbestu z takzvaných boletických panelů. I když to bylo dražší, nakonec jsme se rozhodli raději vybourat panely i s celými stěnami. Je třeba si také uvědomit, že zateplení není investice jen pro děti obyvatel Pelhřimova, ale i pro 480 dětí z okolních obcí. Mimopelhřimovské děti vlastně vydají na samostatnou školu.

Jaké další počiny se v roce 2011 podařily?
Pro podnikání bylo důležité dokončení první etapy přípravy průmyslové zóny Ke Skrýšovu. Pro obyvatele Polního Dvora bylo klíčové propojení jejich lokality s Křemešnickou ulicí, které jim výrazně zkrátí cestu do centra. Nejen sportovci jistě ocení vybudování dvouapůlkilometrového okruhu cyklostezky v Sadech a multifunkční hřiště ve Starém Pelhřimově. Nechyběla ani oprava hradeb v Tylově ulici za milion korun a v neposlední řadě oprava poškozené kapličky na Křemešníku pod křížovou cestou, která dokonce původně ani městu nepatřila.

To jsou všechno „velké“ projekty. Co drobné, všední akce a nevýdělečné věci?
Samozřejmě víme, že město nedělají jen stavby. Chceme v budoucnu víc peněz dávat třeba do oprav chodníků a silnic, ale jde o to, že do konce plánovacího období do roku 2013 musíme co nejvíc využít různých jiných dotací třeba právě na zateplení škol a ty vyžadují spolufinancování. Až tyto dotace skončí, pak se můžeme více věnovat chodníkům. Myslím, že město také dávalo a dává dost dotací do kultury a sportu a neziskových organizací. Loni také tradičně proběhly Dny zdraví, Den dřeva a stromů, festival rekordů, Den Země, cyklistický závod, festival dechových hudeb a další akce.

Co se naopak loni v Pelhřimově nepodařilo stihnout?
Je to hlavně více než dvousetmilionová rekonstrukce čistírny odpadních vod, na které závisí další rozvoj města. Výběrové řízení kvůli námitkám jednoho z uchazečů skončilo u antimonopolního úřadu, který rozhoduje ve vlastních lhůtách. Jinak jsme na zahájení akce připraveni.

Nehrozí ztráta dotace nebo konec „životnosti“ čističky?
Ne, rozhodnutí o přiznání dotace je posunuto do konce roku 2013 a do té doby by se rekonstrukce měla stihnout. Momentálně jsme také vyjednali výjimku z hygienických limitů pro provoz současné čističky.

Jaké jsou hlavní plánované projekty na letošek?
Největší akcí je výstavba kompostárny vedle areálu Technických služeb za více než 50 milionů, na kterou by měla být dotace 90 procent. Právě připravujeme podmínky výběrového řízení. Kompostárna by fungovala na principu fermentace, bez zápachu, a zpracovávala by biologicky rozložitelné odpady včetně části kalů z čističky. Kromě kompostárny chceme pokračovat v zateplování škol, konkrétně ZŠ Krásovy Domky a objektů mateřské školy na Osvobození a U Stínadel, a také zateplení kulturního domu Máj. Důležitou akcí bude oprava ulice Slovanského bratrství, která zahrnuje i rekonstrukci kanalizace, chodníků a veřejného osvětlení u nemocnice. Jde o společný projekt s krajem, kde podíl nás jako města bude asi 17 milionů Kč, tedy tři čtvrtiny nákladů.

Jak se radnice, respektive úřad, konkrétně brání hospodářské krizi?
První věc je, že Pelhřimov se nezadlužuje. Ostatně rozpočet 2011 skončí s předpokládaným přebytkem kolem 20 milionů. Dále už loni úředníci najezdili autem asi o 14 tisíc kilometrů méně a neobsadili jsme všechna uvolněná místa úřadu, abychom měli rezervu. Ušetřili jsme také díky elektronickým aukcím na stavbách a nákupu elektřiny a plynu. Další úsporou bude přestěhování odboru výstavbu z objektu u kostela na úřad na Pražské, opuštěné prostory se pak pronajmou nebo prodají – to rozhodnou zastupitelé. Budeme dál hledat úspory například v Technických službách, ale i v dalších organizacích, kde stejně jako jinde neplánujeme žádné navyšování příspěvků od města.

To jsou přímá opatření. Máte i nějaká nepřímá?
Hlavní naší snahou je udržet zaměstnanost, kterou má Pelhřimov v porovnání s ostatními městy Vysočiny velice vysokou. To je obrovská zásluha všech zaměstnavatelů – vždyť jen v průmyslové zóně pracuje zhruba 1200 lidí. Město se podnikatelům snaží vyjít vstříc. Máme velkou výhodu, že můžeme nabídnout kvalitní pozemky pro podniky v průmyslové zóně Lhotka i pro drobné podnikatele v lokalitě Ke Skrýšovu, kde je ještě hodně volného místa. Vždycky říkám, že pro důstojnost člověka je lepší mít jakoukoli, i hůře placenou práci, než být nezaměstnaný. Zaměstnaní lidé lépe přežijí i různé další problémy.

Jak se s novým rokem mění ceny služeb ve městě, co podraží?
Minimální zdražení je v MHD, na kterou i tak budeme doplácet asi 2,8 milionu ročně. Vodné a stočné jsme zvýšili jen o navýšené DPH a bude asi 50 korun za kubík, což je v porovnání s okolními městy podle mě velice přijatelná cena, protože někde je i přes 70 korun. Zůstávají ceny nájmů v městských bytech a poplatky za svoz odpadů. Ty jsou 500 korun, ale kdybychom odpady nedotovali 2,5 miliony korun, poplatek by byl 650 korun. Nezvýšili jsme daň z nemovitosti, i když bychom tím mohli získat až 10 milionů korun.

V čem je jedinečnost Pelhřimova, co může nabídnout oproti jiným městům?
Jsou tu schopní podnikatelé a pracovití a skromní lidé. Obrovskou výhodou města je dostatek parcel – ať už pro průmyslovou zónu, tak hlavně pro výstavbu rodinných domů. Ty jsou dnes i díky domluvě města s dědici doktora Kralerta ve vlastnictví města, takže nejsou drahé – třeba pozemky v poslední etapě v lokalitě Polní Dvůr stojí 870 korun za metr čtvereční. Plusem Pelhřimova je i jeho dobrá poloha uprostřed okresu i republiky a dobrý spád z okolí, díky kterému sem za prací a zároveň i s dětmi do škol jezdí řada obyvatel i z jiných okresů. Výhodou je také velmi kvalitní kulturní a sportovní vyžití.

Jan Mazanec