Na rozdíl od stejnojmenného svazku, který sdružoval obce na jihozápadě Pelhřimovska a teď se rozpadl. Důvody jsou zhruba tři a souvisejí spolu: Nikdo nechtěl dělat předsedu, chyběl projektový manažer a tím i aktivní pomoc s dotacemi, jakou si může dovolit třeba podobný Svazek obcí mikroregionu Stražiště.
Na funkci předsedy rezignoval starosta Kamenice nad Lipou Ivan Pfaur. „Předsedu svazku Lípa jsem dělal od roku 2002, což je dlouhá doba. Měl jsem pocit, že už je na čase, aby po mně pomyslné žezlo převzal někdo jiný. S novým předsedou by svazek dostal i nový směr, který podle mě potřeboval,“ vysvětluje Pfaur.
Kandidáti, kteří ho mohli nahradit, byli především starostové Počátek Karel Štefl a Žirovnice Milan Šmíd, tedy zástupci druhých dvou největších členů Lípy. Oba to však nepovažovali za tolik důležité.
„V rámci Lípy se dalo dosáhnout jen na granty menšího rázu, které mají význam hlavně pro vesnice. Za dobu, kdy svazek fungoval, se díky nim podařilo malé obce zvelebit, a sdružení tak začalo ztrácet význam,“ říká Štefl.
Šmíd se sice domnívá, že o svazek se měly starat hlavně obce druhého typu, tedy Kamenice a Počátky, ale za velký problém označuje také post manažera, který by se staral o vypracovávání žádostí o granty pro Lípu.
Nejistý plat manažera svazku
Plat tohoto zaměstnance svazku by totiž závisel hlavně na tom, jak by on sám byl úspěšný při získávání grantů. I když podle Pfaura o tuto pozici byl zájem a lidé se do výběrového řízení přihlásili, žirovnický starosta se domnívá, že by manažer ve funkci nemusel dlouho vydržet.
„Neměli bychom možnost ho řádně zaplatit, byl by závislý na úspěšnosti grantů, a tím pádem v docela velké finanční nejistotě, což by se mu mohlo přestat líbit,“ míní Šmíd, podle kterého se manažer Lípy měl začít hledat dřív, mělo se mu vytvořit zázemí a také více pracovat na náboru nových členů.
Finanční jistotu by manažerovi mohlo dát pouze zvýšení členského příspěvku obcí. Ten dělal pro obec vždy sedm korun za každého jejího obyvatele a musel by se zvýšit na patnáct korun.
Pochybnosti o smyslu Lípy měla také řada menších obcí, které se o pomoc s dotacemi obracely raději přímo na Místní akční skupinu Via Rustica.
To je organizace na jiné úrovni, která vlastně zastřešuje víc různých svazků obcí a zároveň s nimi také podnikatele z oblasti zemědělství a uměla údajně malým obcím lépe pomoci s dotacemi.
Ukončení existence Lípy nijak zvlášť nelitujeme, shodují se tedy zejména starostové menších obcí. Svazek oficiálně ukončil činnost 31. prosince. Do první poloviny letošního roku potrvá ukončení všech smluv a závazků, které Lípa měla.
Dojde i na peněžní vyrovnání. Členské obce si zůstatek ve výši 250 tisíc korun rozdělí, a to podle počtu obyvatel – stejně, jako tomu bylo už u zmíněných členských příspěvků.
„Obce se bez svazku Lípa dokážou obejít. Škoda je jen to, že se jejich představitelé přestanou scházet a vyměňovat si navzájem cenné zkušenosti,“ uzavřel Pfaur.
Nela Kyselová, Jan Mazanec