Přestože se jedná o plachá zvířata, na přítomnost lidí si zvykla, to je bez debat. Naopak by se dalo říci, že už čekají, kdy jim lidé přijdou hodit něco dobrého k snědku. „Krmení kachen není nic proti ničemu. Žádný jejich úhyn jsme nezaznamenali. Z hlediska myslivosti i životního prostředí je výskyt kachen žádoucí,“ přiblížil vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Josef Slavětínský.

Kusem rohlíku nepohrdnou

Kachny stráví většinu dne hledáním potravy. Jsou všežravé, takže nepohrdnou rostlinami, kořínky, hmyzem nebo i právě suchým rohlíkem či jiným pečivem. „Tímto přikrmováním si ulehčují život. pokud jim lidé hodí třeba suchý rohlík, tak počkají, až se jim rozmočí, a teprve pak ho snědí. Nejsou vůbec hloupé,“ dodal se smíchem Slavětínský.

Nejznámější a nejpočetnější skupina kachen divokých je v Pelhřimově zastoupena v hojném počtu, stejné je to i s rozdělením samec – samice. Zatímco samičky jsou celé hnědé, samci se pyšní hezkým svatebním šatem. Mají totiž krásně zelenou hlavu, okolo krku je zdobí bílý proužek, jejich hruď se pyšní hnědou barvou a vrchní a spodní část těla mají perlově šedou. „Zajímavé je pozorovat kachny v době mrazů. Ostatní rybníky vždy pokryje ledová krusta, ale kachny na Strachovských rybnících se vždy snaží udržet si alespoň kousek místa bez sněhu,“ doplnil Josef Slavětínský.

Jak malovaná

Kromě kachen divokých chodci už druhým rokem obdivují jednu raritu. Na rybníku se totiž uhnízdila kachna mandarínská, která patří mezi nejkrásnější ptáky světa. Má vysokou chocholku, péra zlaté barvy a pár jasně žlutých čepelí tvořených širokými vnitřními prapory křídelních krovek. „Zřejmě někomu utekla z chovu, ale očividně se jí v Pelhřimově daří dobře,“ uzavřel Slavětínský.